PVK mění postup při opravách, nejasnosti o trase jsou u 900 km vodovodních řadů

Na začátku byla souhra několika náhod, na konci tisíce lidí se zažívacími a trávicími problémy. Havárie vody v pražských Dejvicích ze začátku června zalarmovala vedení města i vodohospodáře. Po měsíci zkoumání toho, co a proč se vlastně stalo, teď přicházejí s konkrétními kroky, které by měly riziko další kontaminace omezit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dopravní komplikace v Děčíně kvůli opravám vodovodů a kanalizace

Dopravní komplikace v Děčíně kvůli opravám vodovodů a kanalizace | Foto: Iva Zítková | Zdroj: Český rozhlas

„Věřte prosím, že ani Hlavní město Praha, ani orgány, které jsou k řešení těchto situací určeny, nezanedbaly situaci a nepodceňují ji. Je to havárie, ke které došlo a my se musíme teď poučit a udělat všechno pro to, aby k tomu už nikdy více nedošlo,“ říká radní pro životní prostředí Jana Plamínková z Trojkoalice

Přehrát

00:00 / 00:00

PVK mění postup při opravách vodovodů. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Veronika Neprašová

Poučení, o kterém radní mluví, se teď po měsíci zhmotnilo do několika konkrétních kroků. Ty mají výrazně proměnit pravidla, podle kterých se bude v Praze odteď opravovat vodovodní síť.

„Pro nás se touto průmyslovou katastrofou svět zásadně změnil. My už nemůžeme žít s tím, že řady, které jsou v Praze, byly stavěny podle stavebních předpisů, tak jak jsme s tím doteď fungovali,“ vysvětluje ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos.

Očekávat to nejhorší

Základním pravidlem nového světa pražských vodohospodářů bude podle Mrkose preventivní očekávání toho nejhoršího scénáře.

„Veškeré pracovní postupy musí počítat s tím, že tam, kde máme neověřené průběhy řadů nebo kde si nejsme úplně jisti podélným uložením jednotlivých řadů, budeme postupovat tak, že je tam riziko, že kanalizační řad může být znovu položený nad vodovodním řadem,“ popisuje Mrkos.

Právě to se stalo v Dejvicích, a splašky proto zamořily vodovodní potrubí. A jistí si vodohospodáři nebudou na stovkách kilometrů sítě.

„Celkový počet neidentifikovaných průběhů vodovodních distribučních řadů v Praze je 24 procent, dohromady se jedná o 900 kilometrů těchto řadů,“ upřesňuje ředitel Pražské vodohospodářské společnosti Petr Žejdlík.

Rychlejší rozbory

Obezřetnější opravování bude mít ale i jeden negativní dopad – opravy a tudíž i odstávky vody se protáhnou. Naopak výrazně zrychlit by se v budoucnu mělo testování vody, konkrétně mikrobiologické rozbory. Zatím hygienici používají metodu, která zabere dva dny, než jsou jasné výsledky. Vodohospodáři teď ale chtějí najít rychlejší způsob. A hledají po celém světě.

„Teď máme půjčený jeden přístroj z Holandska, jeden přístroj si budeme půjčovat ze Spojených států. Metoda se testuje tak, že se odeberou dva vzorky – jeden se testuje v laboratoři a druhý v přístroji a musí dát zhruba podobný výsledek mikrobiologické analýzy. Bohužel metoda, která se testovala v loňském roce, se neosvědčila,“ říká ředitel Pražských vodovodů a kanalizací.

Petr Mrkos, generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací | Foto: Šárka Ševčíková

Ani jedno z opatření sice nemůže stoprocentně zaručit, že už se situace z Dejvic nebude nikdy opakovat.

Pravděpodobnost, že by se do pitné vody v Praze znovu dostaly splašky nebo jiné nebezpečné znečištění, už ale podle radní Jany Plamínkové snížit nelze.

„Došlo k souběhu několika okolností. Vodovod je uložený pod kanalizací, vodovod teče, kanalizace teče – to zase není nic, co by bylo tak úplně běžné. Že by byly takhle děravé po celé Praze, to si opravdu nemyslím,“ tvrdí Plamínková.

Veronika Neprašová, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme