Raketa Falcon 9 přistála na plošině v oceánu. Předchozí pokusy byly neúspěšné

Část rakety Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX poprvé úspěšně přistála na plošině u pobřeží Floridy. Čtyři předchozí pokusy přitom skončily nezdarem. Zachování části rakety pro opětovné využití by v budoucnu mělo zlevnit cesty do vesmíru.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Raketa Falcon 9 poprvé přistála na plošině v oceánu

Raketa Falcon 9 poprvé přistála na plošině v oceánu | Foto: SpaceX, Twitter

Ředitel společnosti SpaceX a miliardář Elon Musk se nezdráhal mluvit o dalším kroku ke hvězdám. Dodal ale, že ještě několik let potrvá, než bude možné v praxi používat první stupně raket opakovaně.

Soukromé společnosti k dnešnímu úspěchu pogratuloval na sociální síti Twitter také americký prezident Barack Obama. „Díky inovátorům jako jste vy a NASA Amerika nadále vede ve zkoumávání vesmíru,“ uvedl Obama.

Přehrát

00:00 / 00:00

Raketa Falcon 9 přistála na plošině v oceánu. Předchozí pokusy byly neúspěšné. Podrobnosti přidal redaktor Viktor Daněk

Části rakety se podařilo přistát až na pátý pokus. Už prosinci se zdálo, že manévr bude úspěšný, ale pak se Falcon 9 převrátil na bok. Březnový pokus zase překazil silný vítr.

„Je to, jako bychom dojeli do Brna a auto tam vyhodili do šrotu. Myslím, že hodně velkou zásluhu na tom má, že jde o dílo soukromé společnosti, která musí počítat vlastní peníze víc než nějaké společnosti financované vládou,“ komentoval před časem opakované využívání raket publicista Pavel Toufar.

Raketa Falcon 9 vyjde na zhruba 60 milionů dolarů. Palivo na jeden let stojí 200 tisíc dolarů.

Americká nosná raketa Falcon 9, ze které se část oddělila, odstartovala v pátek z Mysu Canaveral na Floridě. Do vesmíru vynesla nákladní loď Dragon, která má na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopravit mimo jiné první nafukovací obytný modul BEAM.

Astronauti budou modul testovat na oběžné dráze následující dva roky. Po připevnění k vesmírnému komplexu ho v květnu naplní vzduchem do objemu 16 krychlových metrů, tedy do velikosti malé ložnice. Bydlet v něm prozatím ale nikdo nebude.

Posádka by podle plánu měla do modulu čtyřikrát až šestkrát za rok vstoupit, aby odebrala vzorky vzduchu a změřila teplotu a radiaci.

Modul BEAM firmy Bigelow Aerospace | Foto: Bigelow Aerospace

Pokud se experiment podaří, půjde podle amerických expertů o malou revoluci v kosmickém bydlení. Nafukovací moduly se mají využívat při budování základen na Měsíci a Marsu.

„Do budoucna je to geniální technologie, jak s sebou přivést do nějaké vzdálené lokality – na Měsíc, Mars nebo kamkoli jinam – poměrně rozměrnou základnu ve velmi kompaktním balíčku,“ potvrdil před časem odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl.

Model BEAM přinese hned několik výhod. Ve složeném stavu například zabírá málo místa a je daleko lehčí než stejně velký modul z materiálů, které se v kosmonautice používají teď.

„Kosmonautika už od devadesátých let hledala modul, který by se mohl zvětšovat. Je úžasné, že se nám tuto technologii podaří poprvé propojit s Mezinárodní vesmírnou stanicí,“ řekl už dříve vedoucí programu ISS Kirk Shireman.

ČTK, Anna Jadrná, Viktor Daněk, Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme