Rakousko-Uhersko, žalář českého národa? Sotva, pochybuje historik Jiří Rak

„Není důvod pokračovat v prvorepublikovém odsudku postavy France Josefa I.,“ uvedl ve Studiu Leonardo historik Jiří Rak z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Tento stařičký mocnář, už jen vlastní délkou vlády, ovlivnil svojí dobu. „Máme plné právo mluvit o době Františka Josefa I. tak, jako v Británii mluví o době viktoriánské.“

Vývoj historického pohledu na osobu rakouského císaře je ale složitý, potvrdil odborník. „Nejdřív na něj první republika nakydala strašlivě svinstva.“

Podle Raka šlo jak o politikum, tak o špatné svědomí. „Češi museli odůvodnit, proč Rakousko bourali. Přitom šlo o dobu, kdy se moderní český národ zrodil, poznal ústavnost, dobu kdy vznikla česká univerzita i akademie a kdy vyšla zásadní literární díla,“ připomněl historik.

„Já tomu popravdě pořád nerozumím, proč si ho vybrali. Vytvořili jsme si představu, že být českým vlastencem znamenalo být proti Rakousku. To ale pravda není.“

Rak soudí, že dnešní pohled na tehdejší dobu také vychází z toho, že si děti ve škole nedají správný obraz dohromady.

„Jsou na hodinách dějepisu, kde se dozvídají, že to byl žalář národů a jak jsme úpěli, pak je svačina, a v hodině češtiny se dozví, že tehdy vznikla největší díla české literatury. A to nejde dohromady.“

V tom tkví problém moderních českých dějin, říká historik. „Tady se vystřídalo během 20. století řada režimů, z nichž každý založil svou legitimitu na negaci svého předchůdce. Tak co z toho mohlo zbýt?“ položil řečnickou otázku historik.

„To základní v dějinách, vědomí kontinuity, nám zmizelo,“ konstatoval Jiří Rak.

Hostem Studia Leonardo byl historik Jiří Rak z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Porad připravila Noemi Fingerlandová, moderuje Michael Rozsypal.