Reformy premiéra Abádího zruší v Iráku vysoké politické posty a otevřou korupční kauzy
Irácká vláda schválila reformy premiéra Hajdara Abádího, které mají zrušit posty tří viceprezidentů a tří vicepremiérů. Další reformy pak mají omezit distribuci funkcí podle etnického a konfesionálního klíče. Neformální nepsaná dohoda v zemi například vyžaduje, aby byl prezidentem republiky Kurd, premiérem šíitský Arab a předsedou vlády sunnitský Arab.
Tento systém podle slov premiéra Abádího brání tomu, aby důležité funkce obsadili kompetentní lidé. V pátek k reformám vyzval také nejvyšší šíitský duchovní ajatolláh Alí Sistání. Podle Břetislava Turečka z Metropolitní univerzity v Praze tak zřejmě změny projdou bez problémů i úterním hlasováním v parlamentu.
Zrušení postů tří místopředsedů a tří viceprezidentů ale podle něj není nic převratného. „Překvapilo mě, že se to vydává za něco extrémně překvapivého. Myslím si, že nejvíce to svědčí o tom, že má irácká vláda dobrý PR mechanismus, jak tyto věci prodávat,“ říká Tureček.
Irácká vláda schválila reformy, které mimo jiné zruší některé vysoké politické funkce. Jak to ovlivní vývoj země vysvětloval ve vysílání blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček a Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity v Praze
Před měsícem Iráčané vyšli do ulic, protože jim v 40stupňových vedrech nešel proud, a nemohli tak chladit potraviny a používat klimatizaci. Tureček ale tvrdí, že odchod „šesti vysloužilých politiků, kteří dostali trafiky ve formě viceprezidentského či vicepremiérského postu“, nebude řešením.
Klíčovým účelem takzvaných reforem je podle něj zastavení politiků, kteří využívají vysokých ceremoniálních postů k upevňování vlastní moci, nebo naopak oslabování moci vlády. Zasažen tak bude například i bývalý premiér a současný viceprezident Iráku Núrí Málikí.
Nepsané kvóty
V zemi platí neformální nepsaná dohoda, podle které má být prezidentem Kurd, premiérem šíita a předsedou parlamentu sunnita. Tyto kvóty byly zavedeny v rámci americké správy zhruba před 10 lety, aby měly všechny klíčové komunity jistou pravomoc v zemi.
„Jestli se tento mechanismus zruší, můžeme očekávat, že to bude opět na úkor sunnitské menšinové komunity, která je už teď ve velmi svízelné situaci, protože většina iráckých sunnitů dnes žije pod vládou takzvaného islámského státu. Pokud se teď v Bagdádu dozvědí, že přijdou i o těch pár posledních postů, které tam měly jaksi neformálně přidělené, tak si myslím, že to povede ještě k většímu rozkolu jakýchsi pokusů o harmonii mezi Bagdádem a sunnitskou komunitou v zemi,“ vysvětluje Tureček.
Třetím balíkem reforem má být otevření předpokládaných korupčních kauz, které by se měly dotknout řady vysokých politiků. Za posledních několik let totiž zmizely až miliardy dolarů, které z velké části pocházely ze zahraniční pomoci.
