Rekordní nespavec

23. srpen 2012

Největším nespavcem v říši zvířat je jespák skvrnitý. Během námluv nezamhouří oko plné dva týdny. Čím méně toho samečci naspí, tím více zplodí potomků.

Jespák skvrnitý (Calidris melanotos) není žádný obr. Na délku měří tento tažný pták asi dvacet centimetrů a rozpětí jeho křídel nepřesáhne půl metru. V boji s ospalostí je však jespák skutečný velikán.

Během hnízdění v arktické tundře Asie a Severní Ameriky se jespáci prakticky nezastaví. V polárním létě slunce nezapadá a ptáci se snaží neztratit ze čtyřiadvaceti hodin světla ani minutu. Samičky mají spoustu starostí s péčí o hnízdo, vajíčka a mláďata. Samečci se na péči o potomstvo nepodílejí. V období námluv se věnují s plnou vervou nadbíhání samičkám a páření.

Jespák skvrnitý mimo období páření

Tým ornitologů pod vedením Barta Kempenaerse z Ústavu Maxe Plancka pro ornitologii v německém Seewiesenu sledoval jespáky skvrnité na hnízdišti u aljašského Barrow. Vědci si k tomu označili bezmála 150 ptáků miniaturními vysílačkami. S jejich pomocí odhalili, že samečkové zůstávají aktivní bezmála čtyřiadvacet hodin denně. Jeden sameček strávil během 19 dní v klidu pouhých 5 % času.


Pro detailnější výzkum vybavili vědci 29 samečků přístroji, jež dovolovaly monitorovat mozkovou aktivitu ptáků. S pomocí těchto aparatur odhalili, že když už jespáci během námluv usnou, pak spí skutečně tvrdě. Spánek ale trvá tak krátce, že ptačím nespavcům zdaleka nenahradí probdělý čas. Někteří ptáci nezamhouřili oko po dlouhých čtrnáct dní. Dlouhý spánkový deficit obvykle nezůstává u živočichů bez následků. Nevyspání provází výrazný pokles výkonnosti. Ten však není u jespáků patrný. Naopak, samečci, kteří tráví bděním nejvíce času, mají nejvíce kontaktů se samičkami, častěji se páří a plodí více potomků. Probdělé polární dny se jim tedy bohatě vyplácejí.

Jespák bojovný (Philomachus pugnax)

Nelze vyloučit, že jespáci svůj rekord v nespavosti brzy ztratí. Studie publikovaná v prestižním vědeckém týdeníku Science je první, při které byla na dálku a kontinuálně sledována aktivita mozku ptáků. Vědci vědí, že například rorýsi mohou létat bez zastávky celé dva roky. Jak to zvládnou, zůstává záhadou. Snad dokážou spát za letu. Snad si pomáhají dlouhými sériemi velmi krátkých mikrospánků. Nelze vyloučit, že jim usíná vždy jen část mozku. Podobně řeší svou potřebu spánku delfíni, kteří dokážou spát střídavě vždy jen jednou polovinou mozku, zatímco druhá mozková hemisféra dává pozor a zajišťuje například pravidelné vynoření na hladinu a nadechnutí.

Logo
autor: Jaroslav Petr
Spustit audio