Richard Seemann: Celý svět se dívá na Švýcarsko

1. červen 2016

Ve středu až do neděle se bude celý svět dívat na Švýcarsko, které ve středu otevřelo za přítomnosti vrcholových politiků z celé Evropy 57kilometrový tunel vykutaný po 17 letech pod Gotthardem.

Umožní jim to několikahodinové přímé přenosy prostřednictvím televize a rozhlasu.

Za účasti tisícovky pozvaných hostů o dvanácté hodině zahájil jeho provoz švýcarský spolkový prezident Johann Schneider-Amann, načež tunelem projely první dva vlaky oběma směry s jedním tisícem pasažérů, kteří měli štěstí, že si začátkem roku vylosovali jízdenku.

Slavnosti se účastnila i německá spolková kancléřka Angela Merkelová a mezi jinými i francouzský prezident Francois Hollande a italský premiér Matteo Renzi.

Samotné zahájení přišlo na osm milionu franků, které se podle švýcarské vlády vyplatí, když je v hledáčku světových sdělovacích prostředků.

Nejdelší tunel na světě, který přišel na více jak 10 miliard eur, má nesmírný význam pro celou Evropu, protože zkracuje téměř o dvě hodiny cestu ze severu na její jih. Přitom omezí průjezd po silnicích a je proto i z ekonomického a ekologického hlediska prospěšný.

Velkolepý projekt byl zahájen poté, co byl obyvatelstvem, jak bývá ve Švýcarsku zvykem, schválen v roce 1998 dvoutřetinovou většinou jejími voliči.

Slavnosti se účastnila i německá spolková kancléřka Merkelová, francouzský prezident Francois Hollande a italský premiér Matteo Renzi

Základní příjem pro všechny

Stejnou světovou pozornost jistě na sebe soustředí i nedělní referendum, které se bude týkat důležitých problémů, především zavedení všeobecného základního příjmu pro všechny obyvatele.

Na základě tohoto zákona by každý švýcarský dospělý občan měl nárok na měsíční výplatu dva a půl tisíce franků a přes 600 franků na každé dítě. Iniciativa, která pro uskutečnění referenda získala více jak 120tisíc petičních podpisu zdůraznila že toto opatření si vynucuje XXI. století.

Zavedením robotiky, digitalizace, umělé inteligence, univerzální globální ekonomiky a působením spotřebitelů se ukazuje, že placená práce je stále méně potřebná. Tím dochází podle jejich názoru k porušení rovnováhy na pracovním trhu, rostoucí nezaměstnanosti a snižování mezd.

O konceptu základního příjmu se však uvažuje i ve Finsku, Nizozemsku a Kanadě. Podle průzkumu má však tento návrh pouze podporu čtvrtiny voličů takže se neočekává že bude schválen.

Spustit audio