Rodinný život gibonů může být někdy docela zmatek

14. září 2012

Nejen giboni Kubula a Milouš mohli mít děti. Někdy je přiznat barvu těžké...V olomoucké zoo o tom vědí své!

Giboni, primáti, jejichž přirozeným biotopem jsou lesy v oblastech Asie, patří k jedněm z mála opic, kteří žijí monogamně. Můžeme u nich hovořit o rodině, mimorodinné „zálety“ jsou velice vzácné.

Gibony zlatolící chová olomoucká zoo od r. 1988. Tehdy se ze zoo v Ústí nad Labem přivezli úplně první, pocházející přímo z Vietnamu. Zakládajícím chovným párem se stali Gábina s Kubou. Vychovali pokračovatele rodu, potomka Kubulu. Ten si ale na svou lásku Milouše musel počkat. V Zoo Olomouc se zatím narodilo 7 mláďat a stejný počet gibonů zlatolících v současné době zahrada chová.

„Osud Milouše byl zvláštní hned od prvopočátku. Milouše přivezl z tržiště ve Vietnamu soukromý chovatel. Opice vyrůstala jen v péči člověka, a ještě k tomu v převážně mužské přítomnosti,“ objasňuje zoolog Jitka Vokurková. S přibývajícím časem však nenašla zalíbení v manželce majitele, a tak ji čekala cesta do Zoo Ohrada (giboní samici, nikoliv manželku). Původní chovatel Milouše v době, kdy této opici dával jméno, netušil, že se jedná o samici. Zoo Ohrada se pokoušela o spojení Milouše s dospělým samcem, které ale úspěch neprovázel.

Svého vyvoleného si Milouš našla až v době, kdy se ze Zoo Ohrada dostala do Zoo Olomouc, a v ní potkala tehdy ještě nedospělého Kubulu. Jelikož byl Kubula k pohledání, vyčkala a později s ním vytvořila šťastný pár.

S přispěním Kubuly přivedla Milouš na svět 3 mláďata (z toho Bony posílila v roce 2010 chov ve Španělsku a z Rony se stala další chovná samice olomoucké zoo). Své čtvrté, zatím poslední mládě Milouš zplodila v roce 2011 již se samcem Danem z Jihlavy. Její dcera Rony je taktéž již mnohonásobnou matkou. Na svět přivedla nejprve Benjamina a v loňském roce Silvestra. Je však možné, že Silvestra bude provázet podobný osud se jménem jako jeho babičku Milouše, neboť pohlaví u něj ještě není známo.

Obě pohlaví gibonů zlatolících se rodí v barvě světlé. Po zhruba roce věku života se však přebarvují na barvu černou. Toto přebarvování trvá přibližně 6-8 měsíců. Pro samce je konečné, samice se však v určitém věku ještě jednou přebarví zpět na světlou barvu, která jim už zůstává. To, v jakém věku se tak stane, záleží na produkci hormonů, již ovlivňuje prostředí, v němž samice žijí. Oddělené samice spojené se samcem se přebarvují rychleji, než ty, které pobývají ve své původní rodině delší čas. U některých jedinců může dojít k přebarvení až ve chvíli, kdy opustí zoo. Přiznat barvu je u gibonů mnohdy riskantní, neboť pro samici je výhodnější „tvářit se“ déle jako samec, který je z rodiny k samostatnému životu vyháněn později. Přibližně ve věku 7 roků musí rodinu opustit všechna mláďata – v tuto dobu jsou dospělá a mladé samičky většinou vyhánějí matky a samce zase otcové. V rodině tak většinou zůstává chovný pár se třemi mláďaty různého věku.

Gibon siamang s mládětem

Nejvíce slyšitelným gibonem je i díky resonančnímu vaku pod krkem gibon siamang. Tento druh gibona se do Zoo Olomouc poprvé dostal v r. 1993, a to přímo z evropského chovu. V současné době se zde návštěvníci mohou setkat se čtyřmi jedinci. Celkem se zde odchovalo 7 mláďat. Rodiči se stal pár Vilma a Jiří, kteří společnými silami přivedli na svět 4 potomky (nyní již ve Španělsku) a Monika s Benem, kteří se postarali o 3 mláďata. Poslední pochází z roku 2012 a pohlaví je u něj prozatím nezjištěno.

Do 15. října 2012 můžete zasílat návrhy jména pro toto mládě na mailovou adresu pospisilova@zoo-olomouc.cz. Z nich pak Zoo Olomouc vybere jedno jediné. Podmínkou je, že jméno musí být použitelné pro obě pohlaví.

Víte, že:

pokud bychom chtěli spatřit nejelegantnější pohyb opic, pak právě gibonům je dán ten, který se označuje pojmem brachiace, pomocí níž dokáží překonat vzdálenost v průměru až 8m v jednom zhoupnutí. Svým hlasem, který je slyšet i do vzdálenosti 1,5 km, si všichni giboni v ranních hodinách označují teritoria, říká se, že „zpívají“. Zpěv u samic je složitější než u samců, mnohdy zpívají v duetu, který trvá i několik minut. Přijďte si je poslechnout do olomoucké zoo!

autor: Zoo Olomouc
Spustit audio