Rok 2014 očima personálu záchranné stanice pro volně žijící živočichy Archa Liberec
Uplynulý rok byl pro záchrannou stanici významný především kvůli ukončené dostavbě areálu centra ARCHA v Liberci - Ostašově. Podmínky pro zvířata i ošetřovatele se významně zlepšily, takže je možné nyní poskytovat zvířecím klientům kvalitnější péči a lépe připravovat zvířata na případné opětovné vypuštění do přírody.
Počet přijatých zvířat vloni přesáhl tisícovku – pacientů bylo celkem 1049. Nejvíce jsme jich přijali z Liberce a okolí – 632, velké množství (jako každý rok) pocházelo i z Jablonce nad Nisou – 342.
Nejpočetnějšími klienty byli, jako již tradičně, netopýři. Těch jsme přijali dokonce 514, což je nejvyšší číslo za dobu existence Archy, tedy od roku 2006. Většinou se jednalo o netopýry, kteří omylem zaletěli do objektů či jedince uvízlé v prostorech, odkud se vlastními silami neuměli dostat.
Další podstatnou část našich pacientů tvořili ptáci, především exempláře po různých zraněních. Hodně práce jsme měli například se dvěma výry – jeden byl nalezen zachycený křídlem v ostnatém drátu, druhý posedával u silnice se zraněnou nohou. U obou jsme ani nedoufali, že bude možné je vyléčit, ale díky obětavým veterinářům z růžodolské kliniky a regeneraci ptáků v nové rozlétávací voliéře se je podařilo úspěšně vypustit zpět do přírody. Pořádně „zabrat“ nám daly také tři labutě – jedna se zlomenou nohou, druhá se dvěma rybářskými háčky v krku a třetí s háčkem v noze. U všech trvalo hojení dlouhou dobu, dvě z nich bylo nutno dokonce operovat nadvakrát, ale všechny se nakonec mohly vrátit zpět do svých domovů.
Vůbec poprvé (a rádi bychom, kdyby i naposledy) se do naší stanice dostal jelen. Přesněji řečeno kolouch, který zapadl do hluboké jeskyně nad Rudolfovem. Z té ho vyprostili myslivci, kteří ho do centra Archa přivezli. Kolouch zvaný Rumcajs byl v té době asi 14denní, ale už ho byl docela pěkný kus. Naštěstí začal sám pít mléko z misky, takže jsme se s ním nemuseli prát při pokusech o nakrmení z lahve. Protože uměle odchované kolouchy není možné vypustit zpět do přírody (v dospělosti by byli nebezpeční lidem), dlouho jsme pro něj hledali vhodné umístění. Nakonec odcestoval do pražského zookoutku, kde dělá společnost stejně staré laňce.
I v loňském roce k nám zavítalo několik zajímavých exotických a domácích zvířat, která utekla svým majitelům. Kromě běžných králíků, andulek, fretek či vodních želv se na čas stali obyvateli naší stanice například ovce, páv, hroznýš či bazilišek. Vzrostlý hroznýš Boženka nás zaměstnal dokonce nadvakrát – poprvé jsme ho s městskými strážníky komplikovaně vysvobozovali z motoru automobilu, podruhé si s ním nakonec poradili hasiči, kteří ho vrátili oknem zpět do bytu.
Několik pacientů ve stanici, jako každý rok, zůstalo, neboť jejich handicap trvale znemožňuje jejich návrat do přírody. Kromě několika sojek a káněte se stálým obyvatelem Archy stala také například droboučká lasička, které po úraze zůstala ochrnutá přední tlapka. Na první pohled na ní není její postižení poznat – běhá neuvěřitelně rychle, ale v přírodě by si nebyla schopná nic ulovit. Proto si nadále bude užívat pohodlí v záchranné stanici.