Rok od zavedení inkluze: školám i úřadům přinesla hlavně víc administrativy

Šumperská základní škola Vrchlického má už několik let ze všech škol ve městě nejvíc dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V letošním školním roce jich bude 32. Podle ředitele Petra Málka by situace byla stejná i bez povinné inkluze. „Je to o pojmech, které musíme používat, je to o nových tiskopisech a formulářích. Ale co se týká obsahu práce, budeme to dělat pořád stejně jako dřív, akorát to musíme přejmenovat,“ říká Málek.

Administrativní zátěž cítí nejen na školách, ale také na úřadech, jak vysvětlila Marie Osladilová ze šumperské radnice. „V lednu na ty děti dostali příplatky podle starého způsobu financování a my jako obce s rozšířenou působností zjišťujeme, které to dítě, u kterého naskočilo nově podpůrné opatření, je financované postaru a ten příplatek pak musíme přepočítat a sebrat mu ho,“ uvedla Osladilová.

Inkluze bude do konce letošního roku stát ministerstvo školství 1,8 miliardy korun. Řekla to jeho mluvčí Jarmila Balážová. Dodala také, že příští rok se náklady vyšplhají o další 1,5 miliardy: „Je potřeba říci, o kolik kategorií podpory se inkluze rozšířila. Například o děti nadané, dvojjazyčné, cizince, sociálně a kulturně znevýhodněné. Ty se dříve vůbec nepodporovaly.“

Od nového školního roku ale už bude platit novela, která podle Balážové uleví pedagogům i úředníkům. Zjednoduší například formuláře nebo u některých dětí bude stačit dělat nové posudky až po dvou letech a ne po roce, jak tomu bylo doteď.