Romský šperk: zlatý, stříbrný i z plastového odpadu, zve na výstavu kurátorka Jana Horváthová

„Šperk byl nedílnou součástí romského oděvu,“ uvedla v Magazínu Leonardo historička, muzeoložka a ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová. „Dost často dostali Romové oděv od majority, ale pak si ho dotvářeli, včetně vyzdobení specifickým šperkem.“

Výstava, jejíž kurátorkou je sama Horváthová, má dvě hlavní části. „Část historickou, kde můžeme vidět tradiční šperky, zlaté a stříbrné, a to jsou skutečně unikáty, které jinde k vidění nejsou. Druhá část výstavy ukazuje proměny romského šperku i jejich současné výrobce, profesionální módní designéry a šperkaře.“

Základem výstavy je samotná muzejní sbírka šperků. „Podařilo se nám ale také získat zápůjčky romských šperků nejen ze zahraničí a ze soukromých sbírek... Celkem 400 šperků a oděvních doplňků.“

Zvláštní místo na výstavě zaujímá mužský šperk. „Ten byl zároveň odznakem moci a autority muže. Na výstavě jsou šperky představitelů romských komunit, takzvaných vajdů, tedy i tzv. vajdovský mincový řetěz.“ S těmito exponáty souvisí také předměty duchovní kultury a magických obřadů jako například obřadní poháry.

Expozice také představuje profesní šperk. „Například vystavujeme zlatý prsten starý sto let, který má váhu 60 gramů a reliéfy koňských hlav. Šlo o prsten, podle kterého se poznávali koňští handlíři.“

„Dále jsou k vidění křestní medailony, korunky do vlasů používané jako spony zvláště olašskými ženami, máme i současné olašské šperky, které jsou velmi často s křesťanskými symboly, zvláště s mariánskou tématikou.“

V moderním romském šperkařství dominují ženy, všímá si Horváthová. To odráží i složení druhé části výstavy.

„Vystavujeme například velmi originální šperky Nicole Taubingerové, která je sice klasicky vystudovanou šperkařkou, ale dostala se až k plastovému odpadu, z něhož vyrábí nádherné šperky, dále díla maďarské šperkařky Eriky Varga nebo polské výtvarnice Malgorzata Mirgataz,“ opsala současnost romského šperku Jana Horváthová.