Rostlina, která požírá nikl

12. květen 2014

Botanikové z Filipínské univerzity objevili nový druh rostliny s neobvyklými schopnostmi. Dokáže akumulovat nikl ve stokrát až tisíckrát větším množství než většina jiných rostlin.

Schopnost hromadit kov nikl bez toho, aby se jím rostlina otrávila, je poměrně vzácným fenoménem. Celosvětově ji najdeme asi u 450 druhů, tedy pouhého zlomku z odhadovaných 300 000 existujících druhů cévnatých rostlin. Poměrně hojně se vyskytuje u čeledi violkovité (Violaceae).

Hyperakumulaci niklu vědci popsali u některých zástupců tří rodů, které nemají česká jména: Agatea (1 druh), Hybanthus (nejméně 6 druhů) a Rinorea. Posledně jmenovaný je pantropický rod pralesních keřů a stromů, který obsahuje 225 až 275 druhů. Nejméně tři z nich jsou schopné hyperakumulace niklu. Poprvé byla tato schopnost zaznamenána v roce 1977 u muzejních vzorků druhu Rinorea bengalensis, který roste po celé jihovýchodní Asii, poté u druhu Rinorea javanica z Indonésie, Thajska a Vietnamu. V roce 1994 ji vědci popsali také u dosud nepojmenovaného druhu z indonéského ostrova Sulawesi. Další, čtvrtý druh byl nyní objeven na Filipínách.

Rinorea niccolifera pochází z největšího filipínského ostrova Luzon. Tento keř byl však objeven pouze v malé části provincie Zambales, kde roste v půdě bohaté na kovy, především chrom a nikl. Nikl nasává z půdy v obrovském množství, její listy jej obsahují v množství až 18 000 µg/g (18 000 ppm). To je stokrát až tisíckrát více, než by bez újmy na zdraví či těžké otravy přežila naprostá většina cévnatých rostlin. Rinorea niccolifera svou hyperakumulací niklu také vysoce překonává druhy Rinorea javanica (až 2170 µg/g) a nepojmenovaný druh ze Sulawesi (až 1830 µg/g).

Rostlina Rinorea niccolifera ve svém přirozeném prostředí

Objev Rinorea niccolifera tak může mít praktický význam - především v technologiích jako je fytoremediace a „fytodolování". Fytoremediace využívá rostliny schopné akumulovat kovy z čištění kontaminovaných zemin. Fytodolování (phytomining) se zase využívá k získávání komerčně cenných kovů a polokovů tam, kde by tradiční těžba byla neschůdná či nevýhodná. Vyextrahovat je z listů či výhonků rostlin je totiž mnohem jednodušší, než je dobývat ze země.

Zdroj: PhytoKeys

autor: Tvůrčí skupina Publicistika
Spustit audio