Rozhlédni se člověče – ze Šumavy až do Alp

10. duben 2017

Když je v nížinách inverze, je nejlepší všechno nechat dole a vyrazit do hor, třeba na Šumavu, kde v tom případě bude krásně svítit sluníčko. A když si uděláte čas a budete na Šumavě už brzy ráno nebo do západu slunce, můžete si vychutnat i daleké výhledy.

Ideálních míst pro daleké výhledy je na Šumavě několik. Například Poledník na Prášilsku, hora Polom, Rejštějnské Zhůří, Třístoličník, Ostrý nebo třeba rozhledna na Boubíně. Z ní můžete dohlédnout až na nejvyšší horu Německa Zugspitze, která je vzdálená 273 kilometrů vzdušnou čarou. Jak ale vysvětlí meteorolog Roman Szpuk, který na boubínské rozhledně tráví mnohé východy i západy slunce a svým fotoaparátem pak rád fotí daleké alpské vrcholky, pro dobré pozorování je třeba mít dobré podmínky


Zajímavost:
Nejlepšími místy na fotografování inverzí jsou Šumavské vrcholy, například Poledník, Špičák, Polom, Třístoličník nebo Boubín z rozhledny. Zajímavé jsou ale i pohledy z vnitrozemí na Šumavu, například z rozhledny Sedlo nebo Svatobor nedaleko Sušice.

„To znamená, vlhkost vzduchu co nejnižší, což bývá často při těch inverzích, kdy nám fouká od jihu teplý, suchý vzduch a také ty alpské vrcholky jsou hodně vysoké a tak třeba Grossglockner, který je také vidět a je také daleko, tuším 232 kilometrů vzdušnou čarou, ty nejbližší vrcholky jsou tak 170 kilometrů, třeba Dachstein.“

Při velmi dobrých podmínkách se dá dohlédnout až na rakousko-italskou hranici na Großer Löffler (Monte Lovello). V tu chvíli se díváme do vzdálenosti 260 kilometrů. V zimním období je vcelku vysoká pravděpodobnost, že právě tyto alpské vrcholky uvidíte. V létě ale nejsou podmínky pro pozorování dalekých Alp úplně ideální a tak je docela raritou, když je třeba v červnu nebo v červenci zahlédnete. Pokud byste si tedy chtěli užít takové výhledy, počkejte si na inverzi a na rozhledně buďte hodně brzo.

„Určitě je to nejlepší před východem slunce nebo po západu slunce, protože ty paprsky se opírají do toho oparu a ten opar přezáří ty vrcholky. Také po západu slunce se prozáří ta obloha v pozadí těch alpských vrcholů a ty alpské vrcholy potom vyniknou na tom pozadí.“

Přitom počítejte i s časem na výstup k rozhledně. Když půjdete z Kubovy Hutě, určitě si udělejte čas nejméně hodinu, ale záleží na sněhových podmínkách.

„Když byly nahoře metrové závěje, tak to může trvat hodinu a půl, hodinu a tři čtvrtě. Nejdéle jsem šel také dvě a půl hodiny a myslel jsem, že přes ty závěje vůbec neprojdu. Musel jsem se po nich doslova plazit, protože se člověk propadal po pás, to se nedalo jít v tom. Ale když je málo sněhu, nebo je úplně bez sněhu, tak pod hodinu jsem schopný to dát.“

Záleží tedy na vás, jestli se spokojíte s výhledy, třeba z už zmiňovaného Zhůří, kde jen vyskočíte z auta a můžete se kochat pohledem na blízké Roklany nebo si budete chtít užít pohledů na alpské velikány, třeba z Boubína a přitom se pořádně projít.

autor: jsd
Spustit audio