Rozmanité chutě předchůdců člověka
Australopitékové byli v jídle méně vybíraví než jejich následovníci. Naznačuje to studie, v níž mezinárodní tým vědců srovnával potravu tří skupin předchůdců člověka ze stejné oblasti.
Před přibližně 2 miliony let žili v Jižní Africe příslušníci rodu Homo spolu s našimi vzdálenějšími příbuznými z rodu Paranthropus. Jejich společnými předky zřejmě byli australopitékové, kteří žili před 4 až 2 miliony let. Fosilní nálezy všech těchto tří skupin lidských předchůdců známe z archeologického naleziště Kolébka lidstva (Cradle of Humankind) nedaleko Johannesburgu. Mezi nimi jsou i zuby, které nyní vědci využili k rekonstrukci pravěké diety. Laserovou ablací získali nepatrné vzorky zubní skloviny pro analýzu prvků stroncia a barya, které vypovídají o pozici živočicha v potravním řetězci.
Výsledky naznačují, že ve stravování australopitéků, parantropů a příslušníků rodu Homo byly podstatné rozdíly. Australopitékové jedli širší spektrum potravy než jejich následovníci, kteří se více potravně specializovali. Jejich potrava zahrnovala jak listy a plody, tak maso, a její aktuální složení se měnilo podle sezóny. Rod Paranhropus byl naproti tomu primárně býložravý, zatímco lidé Homo konzumovali větší množství masa. Právě to mohlo podle některých teorií přispět k rozvoji jejich mozku.
Zdroj: ScienceDaily
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
