S rozhlasovou pohlednicí vyrazíme ke Třem kamenům nad Libinou
Moravský Blaník, jak se říká vrcholu Bradla, je známou turistickou lokalitou. Rozhlasová pohlednice Od Pradědu na Hanou Mirka Kobzy vám prozradí, že i cestou z Libiny na vrchol můžete navštívit tajemné skály Tří kamenů, padlého Krále a pramen výtečné vody.
K cíli naší cesty stojí za to vyrazit vlakem. Ideálním východiskem k cestě na Tři kameny – pobočný vrchol Bradla je totiž nádraží v Libině, které se nachází asi 2 km nad obcí a kam zajíždí vlak již od roku 1873. Je zajímavé, že právě na této trati vláček vystoupá téměř stometrové převýšení,aby překonal hradbu Hraběšické vrchoviny, která odděluje Hornomoravský úval od Šumperské kotliny.
Rozcestník u nádraží navede turisty na modrou turistickou značku, která vede kousek po silnici a pak odbočuje na louky nad tratí. Cesta není nic moc, rozhodně bych alespoň za špatného počasí doporučoval vzít si sem pořádné boty. Také stoupání pod 471 metrů vysoký první pobočný vrchol Bradla s názvem Baškovec patří k těm výživným. Po dosažení hranice lesa se naštěstí zmírňuje. Za krátkou chvíli cesta přechází přes mýtinu k dalšímu okraji louky, kterou lemují jakoby smuteční břízy. Pod Baškovcem se cesta lomí mírně na východ a zbývá už jen pár metrů k rozcestí Tři kameny. K samotnému skalnímu útvaru pod vrcholem 558 m vysokého stejnojmenného kopce vede značená odbočka, kterou i přes stoupání rozhodně doporučujeme neminout.
Mohutné skály pojmenovali horolezci
Jak už název návrší naznačuje, vrchol je pokrytý skalními útvary, které jsou rozmístěné ve třech hlavních blocích. Značená odbočka končí pod obrovským skalním útvarem s téměř kolmou stěnou rozčleněnou spoustou puklin. Opodál další skalní uskupení vytváří dojem obrovské kamenné hradby. Skály pojmenovali horolezci. Podle nich se největší útvar jmenuje Šéfova věž, druhá sousední štíhlá přírodní skulptura se jmenuje Dívčí skála a severovýchodní věžovitý útvar pak dostal jméno Vlčí hrad.
Skály, stejně jako celý vrch jsou tvořeny fylity a křemenci. Jejich tvar jim do jisté míry dalo mrazové zvětrávání, které má na svědomí také suťová pole které najdeme v okolních smrkových lesích. Odborníci se domnívají, že současné skály jsou zbytkem kdysi souvislé kamenné hradby, která se rozpadla působením roztažných sil vody zateklé do puklin a následně roztažené mrazem.
Pověsti o těchto bizarních skálách kupodivu chybí. Asi stačí ty čertovské, o krkavčích matkách či o pokladech, které se vztahují k nedalekému Bradlu. Ale nějakou pověst by si toto místo opravdu zasloužilo.
Na cestě k Bradlu čeká Král i Běžínka
Dále k vrcholu Bradla pak můžete vyrazit po pohodlné lesní cestě, bez problémů sjízdné i na kole. Cesty se po pár desítkách metrů větví. Hlavní směr míří přímo k jihu, ale modře značená stezka míří mírně doleva. Zavede vás k památnému stromu zvanému Král Bradla. Tedy k tomu co z něj zbylo, neboť král Bradla už bohužel padl. Nacházel se jen pár metrů od stezky v sousedství velkého mraveniště ohraničeného zábradlím. Dnes se tu pocestným naskýtá velice smutný pohled na rozlámané torzo pařezu. Původně to byla ale úctyhodný smrk. Měl výšku kolem40 metrů a obvod kmene přes3,5 metrů. Jeho stáří je odhadováno na 100 – 120 let.
Za rozsáhlou mýtinou, na které už jsou z větší části vysázeny mladé smrčky, se opět turisté ponoří do lesa a po pár minutách dorazí k lesní studánce pojmenované Běžinka. Nad studánkou je vybudovaný přístřešek, který poslouží k malé svačince a podle rozcestníku modré a červené trasy jste od Bradla jen pár set metrů.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
