Šance pro americké netopýry
Proti smrtící plísni by mohly americké netopýry chránit těkavé látky z produkce půdních bakterií. Vědci tenhle slibný postup poprvé úspěšně otestovali.
První netopýry vyléčené z tzv. syndromu bílého nosu vypustili vědci z USDA Forest Service komplexu jeskyně Marka Twaina poblíž amerického města Hannibal. Syndrom bílého nosu je smrtící onemocnění vyvolané plísní Pseudogymnoascus destructans. Plíseň nejlépe roste při nízkých teplotách jen málo nad nulou. Napadá organismus přezimujících netopýrů a rozrůstá se především v okolí čenichu a tlamy, kde vytváří bílé povlaky. Ty daly chorobě její jméno.
Plíseň ale proniká i do jiných částí těla. Často poškozuje netopýrům membránu křídel nebo kůži na velkých uších. Nemocná zvířata trpí dehydratací a vyčerpání tělesných energetických rezerv. Zimní spánek nepřežijí.
V některých jeskyních v USA uhynulo od 75 do 100 % zimujících netopýrů. Celkový počet obětí syndromu bílého nosu se mezi severoamerickými netopýry odhaduje na 5 až 6 milionů. Plíseň Pseudogymnoascus destructans je rozšířená i mezi evropskými netopýry včetně těch, kteří žijí na území České republiky. Tito netopýři jsou však vůči původci choroby imunní.
Na plíseň platí bakterie
Už v roce 2013 publikoval tým mikrobiologů vedený Christopherem Cornelisonem z Georgia State University studii, v které popsal potlačení růstu plísně Pseudogymnoascus destructans těkavými organickými látkami, jež produkují některé půdní bakterie. Plíseň hubící netopýry je původem rovněž z půdy. Bakterie si před ní a jejími příbuznými hájí svůj prostor produkcí látek, které plísním nedovolí, aby se příliš „roztahovaly“. Bakterie produkují nejvíce ochranných látek při nízkých teplotách kolem 4°C. Taková teplota vládne nejen v půdě, kde jsou bakterie doma, ale i v jeskyních, kde přezimují netopýři.
Výzkum úspěšně pokračuje
Výsledky Cornelisonova týmu zaujaly Sybill Amelonovou, která má v americké USDA Forest Service na starosti ochranu netopýrů. Mohly by bakterie a jimi produkované těkavé látky chránit před plísní Pseudogymnoascus destructans nebo léčit netopýry ze syndromu bílého nosu?
Cornelison a Amelonová spojili síly s mykology z týmu Daniela Lindnera z USDA Forest Service. Společně pak podnikli na podzim loňského roku první pokusnou léčbu netopýrů trpících syndromem bílého nosu. Odchytili zvířata nakažená plísní Pseudogymnoascus destructans, která se ukládala k spánku v jeskynním systému Marka Twaina. V laboratoři je pak léčili těkavými látkami z produkce půdních bakterií. Mnozí z takto léčených netopýrů se uzdravili a vědci je mohli za velké pozornosti sdělovacích prostředků nedávno opět vypustit do volné přírody poblíž jeskynního komplexu Marka Twaina.
Zdroj: Mycopathologia
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
