Sázíme hlízy aneb jak pečovat o mečíky, jiřiny a podobné rostliny
Blíží se čas výsadby montbrécií, tygridií, acidantér, mečíků, jiřinek nebo frézií. Jak s nimi naložit? Hlízy vyndáme ze zimního úkrytu na sluníčko, očistíme od zbytečných slupek, přebereme, vyřadíme nemocné a podle toho, jestli už je půda vyhřátá, chystáme se k sázení. Správný čas poznáte jednoduše.
Pokud ještě nenastal správný čas pro sázení, hlízy na nějaký čas uložíme do sucha a do tepla (cca 10 stupňů, maximálně 15 stupňů). Proti houbovým chorobám je v tuto chvíli nemoříme, správný okamžik je těsně před výsadbou.
A kdy tedy sázet? Ideální období je v okamžiku, kdy půda dosáhne teploty asi 10 stupňů a už se po venku nepotulují „ledoví muži“. Za takových podmínek můžeme hlízy sázet od poloviny dubna. Tam, kde mrazíky hrozí, raději až koncem dubna.
Vyrašené rostliny v případě rizika nízkých teplot musíme chránit překlopenými květináči, vědry, foliovými tunely, netkanou textilií nebo láhvemi s horkou vodou.
V případě vlastního sázení hlízky namoříme v roztoku proti houbovým chorobám. Po vyjmutí z mořicí látky ani nemusí oschnout a přímo se vysazují. Říká se, že hlízy se mají sázet třikrát hlouběji, než jak jsou velké. Čím větší, tím hlouběji do půdy patří, aby se v době květu nevyvracely.
Jiřinky mají obyčejně hlíz více. Trsy opatrně rozdělíme, řezy můžeme zasypat dřevěným uhlím, nebo je jen nechat zaschnout na slunci a uložit na pár dnů na zahojení. Na výsadbu stačí i jednotlivé hlízy, ale musí mít na sobě pupeny či očka, ze kterých prorostou. Po výsadbě se jiřinky zalévají, ostatní hlíznaté rostliny zalévat nemusíte. K vyšším jiřinkám je dobře dát kolík, oporu, aby je vítr nebo déšť v létě nepolámal.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
