Síla co po tisíciletí mění Šumavu

10. duben 2017

Někdy je velmi nenápadný a mi ho ani nevnímáme, jindy nám zase dokáže život převrátit naruby. Řeč je o větru, který po tisíciletí utváří Šumavu a to velmi znatelně. Například ve druhé polovině devatenáctého století způsobil obrovské polomy, po kterých následovala kůrovcová kalamita. Něco podobného se stalo před devíti lety, v lednu roku 2007. O větru už více mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Ve čtvrtek večer 18. ledna 2007 změnil vítr síly orkánu Šumavu na mnoha místech. Způsobil tak velké polomy, že na některých, dříve známých místech, se nedokázali orientovat ani místní obyvatelé. Orkán Kyrill byl jedním z několika silných orkánů, které za necelé dvě století velmi významně utvářely vzhled Šumavy, stejně jako následný vývoj, především vývoj lýkožrouta smrkového. Tehdy orkán Kyrill dosáhl nejvyššího stupně Beaufortovy stupnice. Tu nám více přiblíží meteorolog ze šumavského Churáňova Roman Szpuk.


Kyrill vznikl nad Newfoundlandem 15. ledna 2007 a přesunul se přes Atlantický oceán k Evropě, kde zasáhl Irsko a Británii 17. ledna večer. Bouře se přemístila ze 17. na 18. ledna nad Severní moře a 18. ledna odpoledne dosáhla nizozemského a německého pobřeží.

V Česku bouře dosáhla maxima 19. ledna v 1.00 hod. SEČ, nejvyšší naměřená rychlost větru byla zaznamenána na vrcholu Sněžky a dosáhla hodnoty 216 km/h. Bouře si vyžádala 45 lidských životů, z toho 4 v Česku. Orkán Kyrill na Šumavě způsobil polomy v celkovém objemu cca 750 000 m3. Následně bylo vytěženo více než 1 milion m3 kůrovcem napadeného dříví, 1,5 milionu se ponechalo přirozenému vývoji.

„Těch stupňů je tam dvanáct a to se odstupňuje podle buď rychlosti větru v metrech za sekundu anebo podle projevů v přírodě. Jestli se hýbou větve nebo padají stromy. My teď ale tyto stupně neuvádíme do zpráv, my teď uvádíme čistě průměrnou rychlost za posledních deset minut a potom nárazy v těch deseti minutách a pak nárazy za poslední hodinu od zprávy do zprávy. Tam se to pak stupňuje na třeba nárazový vítr, silný nárazový vítr, prudký, bouřlivý.“

Vítr je docela věda a ani to, jak vzniká, nelze úplně jednoduše popsat. Vítr je pouhé proudění vzduchu a hlavní příčinou, která jej vyvolává, je síla tlakového gradientu, která vzniká při rozdílech tlaku vzduchu na různých místech. Tato síla se snaží ty rozdíly vyrovnat. Vítr vane z míst s vyšším tlakem vzduchu do míst s nižším tlakem vzduchu. Čím větší jsou tlakové rozdíly, tím silnější je i vítr. Rozdíly tlaku vzduchu přitom vznikají jeho nerovnoměrným zahříváním v různých částech světa od tropů po polární kruh.

Meteorologická stanice Churáňov


Když se ale krátce vrátíme do 18. ledna roku 2007, tak meteorologická stanice na Churáňově tehdy naměřila náraz větru o rychlosti 38 m/s. Podle meteorologa, který 18. ledna v roce 2007 sloužil, se při něm otřásla podlaha prvního patra meteorologické stanice a tento poryv utrhl satelitní anténu a odnesl ji až sto metrů daleko. Jenže to nebyl absolutní rekord, který na Churáňově naměřili, ten padl o necelých 17 let dříve, 1. března roku 1990 kdy byl v ranních hodinách naměřen absolutní rekord nárazu větru 45 m/sec, tedy 162 km/h.“

„To tam tehdy přišly dva orkány rychle po sobě, skoro během týdne a každý měl svoje jméno, to nebyla jako jedna vichřice,“ vzpomíná Roman Szpuk.


Šumavou se skoro každý rok prožene silnější vítr, který hlavně v lesích, zanechá nějaké polomy. Podobný orkán, jako byl Kyrill, se Šumavě zatím vyhýbá.

autor: jsd
Spustit audio