Siouxové jsou tvrdí obchodníci, ale ochotní se dohodnout, říká o sporném ropovodu etnoložka

18. duben 2017

Indiáni svůj tradiční boj proti „bílým tvářím" vedou i dnes v různých podobách. V posledních letech třeba v souvislosti s plánovanou výstavbou ropovodu Keystone XL, který má spojovat naleziště ropných písků v Kanadě s rafineriemi na pobřeží Mexického zálivu, a má vést přes území kmene Siouxů.

„Množí se protesty nejen ze strany tohoto kmene, dalších indiánských organizací, ale také ekologických aktivistů včetně Greenpeace,“ uvedla v Magazínu Leonardo historička a etnoložka Markéta Křížová ze Střediska iberoamerických studií Univerzity Karlovy.

Podle ní je celý případ velmi komplikovanou politickou a právní záležitostí. „Je zde problém znečištění, ropovod má jít přes řeku Missouri, ze které Siouxové berou vodu, dále je riziko kontaminace půdy. Ropovod má navíc vést přes posvátná místa jako jsou pohřebiště. To je velmi citlivá záležitost, která je v dnešní době také zohledňována.“

Indiánské rezervace jsou anomálie v rámci severoamerického právního systému. „Nejsou součástí amerického území, jednotlivé komunity na svých pozemcích jsou víceméně samosprávné, nevztahují se na ně zákony konkrétního státu, jen za určitých podmínek zákony federální.“


„Prérijní indiáni začali žít oním tradičním způsobem života až v 18. století, když získali koně. Vše, co si spojujeme s indiány z prérií, je produktem jejich kontaktu s bělochy. Nejen kůň, ale pohyblivý životní styl, protože indiáni byli původně zemědělci, kterří obhospodařovali okraje prérií, ale dovnitř území nemohli. Také si nemohli troufnout na lov bizonů. Pěšky se bizoni loví hodně těžko, takže celá kultura založená na zpracování bizoních kůží a masa je produktem až koloniální doby.“

„Skutečnost, že někdo začne stavět ropovod přes tato území, aniž by to konzultoval s kmenovou vládou, je napadnutelné soudně,“ upozornila etnoložka.

Jaké řešení v otázce stavby ropovodu by bylo pro samotné Siouxy přijatelné? „Vtip je ten, že jim nebyla nabídnutá žádná možnost na projektu participovat. Stát musí respektovat, že jde o území, které patří někomu jinému, musí dojít k formální dohodě o rozdělení zisků.“

„Nesmíme si představovat dnešní indiány jako nějaké zamrzlé zbytky minulosti. Jsou to tvrdí obchodníci, jak dokazují třeba jejich kasína. Jsou schopni rozvíjet podnikání a jsou ochotni se dohodnout,“ tvrdí historička.

Ta soudí, že indiány asi podráždil nejvíc přezíravý přístup americké strany. „My jsme to naplánovali, my to postavíme, a vy k tomu nemáte co dodat,“ vysvětlila Křížová.

Jak vlastně vlastně vypadá život v dnešní rezervaci? „Pokud si sami indiáni nevybudují nějaký byznys, tak je tam většinou hodně veliká nezaměstnanost.“

„Jsou rezervace, kde si kmeny staví nemocnice i univerzity, ale také takové, kde je život hodně tvrdý, kde je 80% nezaměstnanost, alkoholismus a domácí násilí,“ popsala současnou indiánskou Ameriku Markéta Křížová.

autoři: ono , oci
Spustit audio