Šíří se u nás stavební poušť, varuje vizionář oceněný za výstavbu ozeleněných budov
Projekt LIKO-Noe je stavba, která plně využívá zelené technologie. Má živou fasádu, vlastní střešní kořenovou čističku odpadních vod a jde o zcela pasivní stavbu. Její výhody představil v Magazínu Leonardo podnikatel a vizionář Libor Musil, oceněný Cenou Josefa Vavrouška za rok 2016 za významný ekologický počin.
„Nešlo nám o energie, ale především o hospodaření s vodou,“ uvedl iniciátor projektu.
Podle něj ekologická zátěž, kterou stavebnictví přináší do krajiny, je značná. „Tam, kde stavíme, tak vznikají vlastně radiátory: stavby nepohlcují sluneční energii, ale vyzařují. Tak ovlivňují jednak své okolí, ale i stavbu samotnou.“
Živá fasáda budovy byla původně experiment. „Potřebovali jsme celou stavbu ochladit, tedy pohltit sluneční záření. Myšlenkou bylo to, co přírodě stavbou bereme, na budově samotné několikanásobně vrátit přírodě zpátky.“
„Působením zelené střechy a zelených fasád stavby dojde k ohromnému snížení teploty v okolí budovy. Provedli jsme měření, a na střeše stavby před ozeleněním bylo téměř 80 stupňů Celsia. Se zelenými technologiemi klesla teplota na 32 stupňů při venkovní teplotě 35 stupňů Celsia.“
„Fasády jsou zavlažovány vodou z jezírka, do kterého dodáváme vodu z celé stavby z kořenové čističky odpadních vod,“ doplnil inženýr.
Celý objekt opatřený zelenou střechou a živou fasádou nejen že vyprodukuje obrovské množství kyslíku, navíc také přitahuje živočichy. „Takže v okolí stavby začíná vznikat mikroklima dobré nejen pro tyto živočichy, ale i pro nás samotné.“
„Lidé se v takové stavbě i v jejím okolí cítí úplně jinak než ve standardní budově, která zelené technologie nepoužívá,“ tvrdí Musil.
Bez změny legislativy to nepůjde
Podnikatel cenu vnímá jako další závazek k úsilí o posílení celého hnutí zeleného stavitelství. „Snažíme se jednat i se státními orgány, aby se tímto směrem začalo stavebnictví u nás vyvíjet.“
Důvody pro to jsou rozhodně pádné. „Rychlost výstavby je podle statistik 10 hektarů denně, takže touto rychlostí se u nás šíří stavební poušť, protože podmínky v zastavěných oblastech jsou blízké podmínkám života na poušti.“
„To je docela naléhavý mesidž, který tady je vzhledem k tomu, jak se otepluje,“ připomněl inženýr.
Ten uznává, že tento typ staveb je významně dražší a dovolit si ho může zatím jen několik nadšenců. Proto doufá, že se podaří časem změnit legislativu, a tak se ozelenění budov stane standardem budov v České republice.
„Pokud nezastavíme šíření pouště, tedy pokud nebudou všechny střechy zelené, tak nás oteplování bude sužovat víc a víc,“ varoval Libor Musil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.