Solar Probe Plus aneb cesta do slunečního inferna
Agentura NASA ve spolupráci s vědci z Johns Hopkins University připravuje na červenec roku 2018 start kosmické sondy, která se posléze přiblíží ke Slunci mnohem více, než jakákoliv lidská sonda v historii.
Tato výjimečná kosmická sonda se jmenuje Solar Probe Plus (SPP) a cena za její konstrukci, přípravu a vypuštění do vesmíru bude činit asi 1.5 miliardy dolarů. Sonda po téměř sedmi letech a sedmi průletech kolem Venuše změní svoji dráhu natolik, že se nakonec dostane koncem roku 2024 ke Slunci až na pouhou desetinu vzdálenosti, ve které kolem Slunce obíhá nejbližší planeta Merkur, tedy asi na necelých 6 milionů kilometrů. V této blízkosti bude na sondu dopadat sluneční záření o intenzitě asi 475krát větší než jaká intenzita slunečního záření dopadá na Zemi. Tento fakt bude samozřejmě vyžadovat zvláštní tepelnou ochranu a také chlazení důležitých přístrojů sondy.
Ze stejného důvodu bude také vyloučena možnost přímé komunikace sondy se Zemí v této průzkumné fázi, kdy se sonda SPP bude pohybovat na hranici “slunečního inferna”. Sonda se proto bude muset přepnout do zcela automatického módu, kdy se bude řídit sama. Sonda bude automaticky sbírat data z oblasti, ležící v blízkosti Slunce, bude je nahrávat na disk a ve vhodné chvíli je odvysílá najednou pomocí vysoce směrové antény do pozemního řídícího střediska. Sonda tehdy také dosáhne rychlosti kolem 200 kilometrů za sekundu, což bude další rekord v historii kosmonautiky.
Tepelný štít sondy bude mít zhruba tvar kruhového disku, vyrobeného na bázi uhlíkového kompozitu, o průměru asi 2.5 metru a tloušťce asi 12 centimetrů. Tento štít bude během největšího přiblížení stále obrácen směrem ke Slunci a většina sondy bude skryta za ním. Část slunečních panelů ale zůstane vystavena slunečnímu záření a proto budou sluneční panely chlazeny vodou, která bude teplo odvádět směrem k radiátorům, vyzařujícím přebytečnou energii do kosmu. Tímto způsobem bude sonda schopna odolat teplotám až 1370 stupňů Celsia.
Vědeckým cílem sondy bude zejména sledovat toky energie, které zahřívají sluneční koronu, a také zkoumat mechanismy vzniku a akcelerace slunečního větru, tedy proudu nabitých částic. Vzorky slunečního větru také sonda odebere. Rovněž bude sledovat dynamiku cyklů sluneční činnosti a její nepravidelnosti a anomálie. Toto vše navíc poskytne vědcům možnost sledovat souvislosti mezi aktivitou Slunce a jejími projevy na prostředí Země.
Zdroje: Forbes, TechWorm, NextBigFuture, Solar Probe Plus, NASA, Fast Company, Outer Places, Wall Street Journal
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
