Sonda Dawn se rychle blíží k trpasličí planetě Ceres

22. leden 2015

Americká sonda Dawn (Úsvit) je jedním z dlouhodobých automatických průzkumníků sluneční soustavy. V meziplanetárním prostoru se pohybuje už více než 7 let a po geologickém mapování planetky Vesta před dvěma lety se nyní blíží k trpasličí planetě Ceres, kterou jako první sonda v historii navštíví 6. března 2015.

Sonda Dawn se pohybuje v hlavním pásu asteroidů, který se nachází v oblasti mezi dráhami planet Mars a Jupiter. Ceres a Vesta v něm patří k největším tělesům. Ceres má průměr asi 950 kilometrů. Ještě nedávno se sonda nacházela v režimu spánku, ale nyní je už opět aktivní, komunikuje s řídícím střediskem a začíná zkoumat trpasličí planetu Ceres, od níž je nyní vzdálena asi 270 tisíc kilometrů. Sonda Dawn odstartovala ze Země 27. září 2007, poté se v únoru 2009 nechala na své dráze urychlit a přesměrovat gravitačním polem Marsu a od té doby průběžně ovlivňuje svoji dráhu pomocí palubního iontového motoru. 16. července 2011 dorazila sonda k planetce Vesta, kterou pak zblízka zkoumala asi 11 měsíců.

Obrázky topografické mapy povrchu Vesty  - nahoře z Hubbleova kosmického dalekohledu, dole ze sondy Dawn

6. března 2015 srovná sonda díky svému iontovému motoru rychlost s trpasličí planetou Ceres natolik, že vstoupí ve vzdálenosti 13 500 kilometrů na její oběžnou dráhu. Následkem dalších manévrů se bude postupně přibližovat k jejímu povrchu, a to až na vzdálenost 375 kilometrů, což nastane někdy v listopadu 2015. Přístroje sondy pak budou zkoumat zblízka Ceres po asi další tři měsíce. Budeme se tak moci těšit na velmi podrobné a unikátní topografické, geologické a chemické mapy tohoto zajímavého tělesa, na kterém vědci mimo jiné předpokládají přítomnost většího množství vody nebo vodního ledu (průměrná hustota Ceres je asi jen 2krát větší než hustota vody).

Tato voda se pravděpodobně v nějaké míře odpařuje do kosmického prostoru a momentálně existuje představa, že se v nitru Ceres možná nacházejí podzemní vodní rezervoáry či dokonce oceány. Ceres je pravděpodobně celkem teplým a vlhkým tělesem, o kterém nyní vědci dokonce spekulují, že by mohlo poskytovat příznivé podmínky pro život. Sonda Dawn už za týden začne fotografovat povrch trpasličí planety Ceres v lepším rozlišení, než to dokáže Hubbleův kosmický dalekohled. Už teď její kamery rozeznávají na povrchu Ceres cosi jako krátery a také asi 10 let známou a výraznou bílou skvrnu, zatím neznámého původu. Kromě sondy Dawn bude nitro tohoto tělesa zkoumat také velká soustava radiových teleskopů v Chile, nazvaná ALMA.

Srovnání velikosti planetek Ceres a Vesta
 Snímek povrchu planetky Vesta ukazuje tok materiálu na vnější a vnitřní straně kráteru Aelia

Zdroje: Yahoo News, Discovery News, BBC, NASA JPL, Phys.Org 1, Phys.Org 2, NBC News, The Planetary Society

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.