Sonda LADEE na oběžné dráze kolem Měsíce a hraboši na Orknejích
Noví netopýři ze Senegalu, nejstarší suchozemský život na Gondwaně a paraziti z časů anglického krále Richarda III.
Čeští vědci objevili v africkém Senegalu pět nových druhů netopýrů. Během sedmi expedic do Národního parku Niokolo-Koba na jihovýchodě země odchytili 213 jedinců, kterým odebrali malé vzorky tkáně na genetickou analýzu. Právě ta prokázala existenci dosud neznámých „kryptických“ druhů, které se jinak anatomicky příliš neliší od těch již popsaných. Proto nebyly dosud identifikovány. Výzkum afrických netopýrů má pokračovat i nadále.
Na Orknejských ostrovech severně od Skotska žije zvláštní populace hrabošů. Podle zjištění vědců se jedná o potomky zvířat, dovezených na ostrovy před 5100 lety zřejmě z území dnešní Belgie. Prokázaly to genetické analýzy v kombinaci s archeologií. Je zajímavé, že hraboši jinak na Britských ostrovech nežijí. S jejich pomocí se podařilo vyřešit záhadu, odkud přišli na Orkneje první zemědělci, stavitelé známých orknejských megalitů.
Před 360 miliony lety žil na superkontinentu Gondwana štír Gondwanascorpio emzantsiensis. Jeho pozůstatky objevil paleontolog Robert Gess poblíž jihoafrického Grahamstownu. Jde o nejstarší známý důkaz o existenci suchozemského života na jižní polokouli naší planety. Zatímco v severní Laurasii existoval už v období svrchního devonu na souši bohatý ekosystém, z Gondwany neměli vědci zatím žádné důkazy. Teď je mají – kde žili lovci, musela žít i kořist.
Žít v době anglického krále Richarda III. by se vám asi nelíbilo. Jen těžko byste se třeba mohli chránit před nákazou střevními parazity, tasemnicemi, tenkohlavci a motolicemi, které se do lidských útrob dostávaly ze špatně tepelně upraveného masa. Sám Richard III. měl trávicí trakt doslova zamořený škrkavkami. Prokázala to analýza půdy z králova hrobu, který se nedávno našel v Leicesteru. Hojná přítomnost škrkavek svědčí o nevalné hygieně.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír vypustil před pár dny sondu LADEE, která by měla zakotvit na oběžné dráze kolem Měsíce. Jejím cílem je zkoumat hustotu, složení a proměny tenoučké vrstvy měsíční atmosféry. Vědci by také jejím prostřednictvím rádi zjistili příčiny difuzního záření, pozorovaného astronauty programu Apollo 10 kilometrů nad povrchem Měsíce. Chtějí také registrovat velikost a frekvenci dopadů kosmických prachových částic.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 38/2013, 14. září.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
