Soudci můžou dál postiženým brát volební právo, rozhodl Nejvyšší soud

Soudci můžou mentálně nebo duševně postiženým odebírat i dál volební právo. Shodlo se na tom kolegium Nejvyššího soudu, které jednalo o současné nejednotnosti rozhodnutí. Mluvčí soudu Petr Tomeček Českému rozhlasu řekl, že podle kolegia se musí o jednotlivých případech postižených jednat dál individuálně.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„V řízení o omezení svéprávnosti je soud oprávněn rozhodnout i o tom, zda se posuzovaná osoba omezuje ve svéprávnosti k výkonu volebního práva. Omezit posuzovanou osobu ve svéprávnosti k výkonu volebního práva lze jen výrokem soudního rozhodnutí, a to výslovně,“ uvedl Tomeček.

V Česku je dnes necelých 37 tisíc lidí s omezenou svéprávností. Jaké části se týká omezení volebního práva, není jasné.

Podle nového občanského zákoníku je možné svéprávnost omezovat jen v určitých právních úkonech. Soudy můžou lidem například zakázat nakládat s penězi, uzavírat smlouvy nebo právě volit. Nový občanský zákoník začal platit v roce 2014. Zrušil dřívější praxi, kdy soudy odebíraly svéprávnost najednou ke všem právním úkonům.

Lidskoprávní organizace tvrdí, že by měli mít právo volit všichni lidé bez výjimky jako například v Rakousku, Velké Británii, v Nizozemsku nebo Kanadě a Austrálii. Pokud prý nemají postižení volební právo, pro politiky jsou neviditelní.

Veronika Hlaváčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme