Spirituál Karla Zicha
Talent, píle a mimořádný hudební kumšt. Na druhé straně pop-music, členství v KSČ a vztah udržovaný kvůli dětem. Jako by tu něco nehrálo. Poslechněte si dokument ze vzpomínek bývalých spoluhráčů a hudebních kritiků.
Karel Zich se narodil a vyrostl v mimořádně kulturní rodině, kde se po generace zušlechťovala vzácná kombinace vloh pro hudbu a vědu. Jeho otec, význačný matematik Otakar Zich, sestra, bratr a další příbuzní oplývali vysokoškolskými tituly a většina z nich aktivně provozovala komorní hudbu. U Karla Zicha převážilo jednoznačně hudební nadání.
Rodinná tradice?
Jeho přednostmi byly mimořádná hlasová dispozice, schopnost improvizace i hlubokého prožitku, dovednost a píle instrumentalisty a talent pro komponování. Nevydal se ovšem dle rodinné tradice cestou hudby vážné, nýbrž populární.
Výrazným znakem jeho hlasu byla až neuvěřitelná podoba s témbrem idolu jeho mladistvých let, Elvise Presleyho. Zatímco styl této americké ikony populární hudby mohl být dílem nápodoby, s podobným hlasem se Karel Zich prostě narodil.
Virtuózní samouk
Kromě talentu a zdravé ctižádosti vynikal i nezbytnou pílí. I když byl ve zpěvu i kytaře samoukem, platil v tuzemsku ve své době za absolutní špičku ve hře na 12strunnou kytaru.
V teorii hudby se vzdělával soukromě. Převážnou část písní si složil sám. Zatímco v hudební oblasti měl náročné profesní limity, u textů svých písní ponechával kvalitu na jejich tvůrcích, takže se měnila podle textaře a žánru.
Celý život na hraně
Rozhlasový dokument o Karlu Zichovi sleduje jeho oscilaci mezi kvalitou tvorby a slávou. Mezi pravdivostí občanského postoje a rezignací na ni. Mezi láskyplností partnerského vztahu a modelem svazku udržovaného kvůli dětem.
Tyto momenty jsou vyjádřeny jeho odchodem ze skupiny Spirituál kvintet na dráhu více či méně komerční pop-music. A v opětovném návratu ke skupině po téměř 20 letech. V jeho účelovém členství v KSČ, na které nebyl pyšný. I v jeho opuštění první rodiny s dětmi ve jménu lásky, k čemuž léta nenašel odvahu.
Jít přes mrtvoly
O těchto věcech Karel Zich mluvil nerad, což mohlo vzbuzovat dohady a spekulace. Pravda je taková, že rozhodně nebyl člověkem, který by šel takzvaně „přes mrtvoly“. Právě naopak. Přátelé i blízcí ve vzácné shodě vzpomínají na jeho přátelskou povahu, slušnost a obětavost.
Zaznamenávají i jeho lidské dozrání v průběhu času, které se obrazilo v kvalitě umělecké tvorby. Bylo mu však souzeno, že fáze zralosti bude v jeho případě začátkem i koncem nové etapy. Cílovou rovinkou, kterou – oslněn pohledem dopředu – považoval za jednu ze zastávek.
Skrytá hrozba
Naplněn nadějí a štěstím, ignoroval varovné příznaky skryté choroby tak dlouho, dokud to tělo vydrželo. Zemřel náhle. Na selhání srdce, ve zdánlivě skvělé fyzické kondici, ve věku 55 let.
Zanechal po sobě dceru a syna a písně, jejichž hodnotu prověřuje čas. Už teď se ale ukazuje, že k jeho nejlepším budou zřejmě patřit ty, které nazpíval se Spirituál kvintetem pod vedením Jiřího Tichoty.
Na Karla Zicha jako na umělce i člověka vzpomínají přátelé a kolegové ze Spirituál kvintetu Dušan Vančura a manželé Jiří a Zdenka Tichotovi, kamarád a spolupracovník z éry v oblasti pop music Stanislav Chmelík, hudební kritik s přátelskými vazbami na rodinu Jiří Černý a členové rodiny, sestra Marie Bořek-Dohalská a druhá manželka Jana Zichová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
