Spor o bakterii z jezera Vostok, líné Slunce a beskydský meteor
Poklad z krymské pevnosti Artezian a kanály pod povrchem Marsu.
Ve vzorku vody, který loni odebrali z jezera Vostok, skrytého pod ledem Antarktidy, našli prý ruští vědci bakteriální DNA, která se nepodobá ničemu, co je k mání v genetických databázích. Sotva zpráva prosvištěla médii, ozvali se jiní badatelé s tvrzením, že je to jen kachna, kterou do světa vypustili až příliš natěšení členové výzkumného týmu. Ve skutečnosti se prý ve vzorku našly jen bakterie pocházející z vrtné soupravy a od samotných výzkumníků.
V pevnosti Artezian na ukrajinském Krymu narazili archeologové na velký poklad – stovky bronzových mincí a stříbrných, zlatých či bronzových šperků z časů panovníka Mithridata VIII., který usiloval o nezávislost svého Bosporského království na Římu. V roce 45 našeho letopočtu Artezian obklíčily a vypálily římské legie. Pro cennosti, které zřejmě v pevnosti ukryli movitější obyvatelé Artezianu, se už nikdo z místních nevrátil.
V noci ze 6. na 7. března prolétl nad Beskydami velký meteor, bolid, který zazářil jasně jako Měsíc. Úkaz se podařilo zaznamenat, takže bylo možné alespoň přibližně určit dráhu tělesa, které jej způsobilo, ve Sluneční soustavě. Podle odborníků rychlost a sklon dráhy letu napovídají, že těleso bylo zřejmě kometárního původu. Bolid zasvítil ve výšce 119 kilometrů a pohasl 67 kilometrů nad zemí. Žádné zbytky tělesa na zem nedopadly.
Slunce má být letos na vrcholu své aktivity. Tak slabé vyvrcholení slunečního cyklu však astronomové nepamatují. Skvrn je málo, stejně jako erupcí. Vyvolává to vzpomínky na tzv. Maunderovo minimum mezi lety 1638 a 1715, kdy skvrny ze Slunce prakticky zmizely. V té době vrcholila na Zemi klimatická anomálie, které dnes říkáme malá doba ledová. Bylo to zřejmě nejchladnější období od počátku letopočtu – s krutými zimami a chladnými léty.
Na přelomu 19. a 20. století se někteří astronomové domnívali, že na povrchu Marsu pozorují jakési kanály. Až umělé sondy definitivně prokázaly, že šlo o zrakový klam. Kanály však na Marsu přece jen existují – a to v podzemí. Nedávno to prokázaly radarové senzory sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Nejde však o dílo inteligentní civilizace. Spleť podzemních kanálů vymlela voda z dávných gigantických povodní.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 12/2013, 16. března.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
