Sportovci mezi čápy doletí nejdál

12. červen 2018

Ne všichni evropští čápi doletí na zimu až do Afriky. Nejnovější výzkumy čápů, které využívají speciální sledovací zařízení napojená na GPS, přinášejí nečekané výsledky. Podobě jako u lidí jsou i mezi čápy zdatnější a sportovně méně nadaní jedinci. Kde zimují ti méně zdatní?


Příspěvky Meteoru 9. 6. 2018
01:10 Inteligence a lidský mozek
10:30 Ztroskotaná vzducholoď na ledové kře
25:42 Einsteinův fotoelektrický jev
31:07 Let čápa jako sport
40:36 Elektřina v kuchyni i ve vesmíru

Díky technologických novinkám dnes můžou vědci zjišťovat skutečné podrobnosti o životě migrujících ptáků. Badatelé z německé univerzity v Kostnici vybrali šest desítek mladých čápů a vybavili je přístroji s GPS.

Monitorovací krabička snímá každý pohyb čápa, v jaké je výšce, jakou letí rychlostí i s jakým náklonem, zda plachtí a nechává se unášet vzdušným proudem anebo mává křídly.

Esemeska od čápa

Jednou denně posílá zařízení připevněné na čápovi zprávu sms opatřenou daty, která následně zpracovávají vědci v Kostnici. „Ukázalo se, že už po prvních 10 minutách sledování se dá odhadnout, kde bude ten který čáp zimovat,“ uvádí v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Ti zdatnější a sportovnější jedinci měli jasně našlápnuto až do daleké Afriky. Pak byli ale ve skupině tací, kteří strašně dřeli a intenzivně mávali křídly natolik, že bylo jasné, že dál než za Pyreneje nedoletí.

Místo do Afriky na španělskou skládku

„Sledovali třeba jednoho čápa, který vyletěl z jižního Německa, vydal se přes Alpy, podél Lyonu a Montpellier, až překonal Pyreneje a zakotvil v okolí Madridu. Dva roky tam strávil na skládkách komunálního odpadu a teprve po dvou letech se vrátil zpět do jižního Německa,“ říká Jaroslav Petr.

Tah do zimovišť je pořádná fuška. To jistě potvrdí pamětníci z řad posluchačů Meteoru, kteří sledovali v devadesátých letech na tehdejší dobu naprosto unikátní a novátorský projekt telemetrického sledování čápů černých od jejich vylíhnutí na hnízdě až po cesty do Afriky.

Čtěte také

Projekt Africká odysea (1995–2000) monitoroval 18 čápů z České republiky a jejich dobrodružnou a strastiplnou cestu za teplem. Podobný projekt menšího rozsahu se pak uskutečnil ještě před čtyřmi lety. Posluchači Meteoru tehdy s napětím sledovali osud čtveřice čápů (pojmenovaných Ondra, Hynek, Bára a Zuzka), kteří se v květnu 2014 narodili v záchranné stanici v Makově.

Čtěte také

Čápi nejsou husy

Když letí na zimoviště hejno hus, drží se v klínové formaci. První pták nejvíce dře, zatímco ostatní využívají vzdušného proudu vyvolaného jeho křídly. Čápi to mají jinak. Letí sice také ve skupinách, ale nějaký velký pořádek nebo organizace v tom nejsou. Tedy alespoň na první pohled.

„Zjistilo se, že čápi, které můžeme označit jako sportovci, letí takovou těkavou drahou. Neletí přímo, hledají vzestupné proudy, tedy místa, kde se nad krajinou víc ohřívá vzduch, je lehčí a nadnáší. Ve spirále se nechají vynést do výšky, a když ji naberou, tak se klouzavým letem udržují v letu, co to dá,“ vysvětluje Jaroslav Petr.

Jakmile vzestupný proud ustane, hledají sportovci další a pak se na něm opět nesou. „Ti slabší, co dřou, je sledují, do vzdušného proudu se dostávají později a na dlouhý let jim už nestačí síly,“ dodává biolog.

Slabiny výzkumu

Německý projekt se zaměřoval na mladé čápy, vůbec tak nepřináší informace o tom, jaké strategie volí starší a zkušenější ptáci. „Je možné, že se mladší těch silných zkušenějších ani moc nedrží. Bylo by to asi podobné, jako kdyby se mladý amatérský běžkař chtěl držet třeba Lukáše Bauera nebo Standy Řezáče,“ uzavírá Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.