Srážka s nějakou planetkou je jistá. Budeme ji ale umět odklonit, uklidňuje astronom

1. listopad 2017

Jaká je pravděpodobnost srážky planety Země s nebezpečným vesmírným tělesem? Co by tato událost znamenala pro život na Zemi i po planetu samotnou? Hostem Magazínu Leonardo byl astronom Petr Scheirich Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

„Menších těles, které prolétají kolem naší planety zachytíme jen zlomek. Vždy, když se ohlásí průlet tělesa, o kterém jsme nevěděli, tak jde o náhodný objev,“ uvedl vědec.

Ta větší tělesa ale už astronomové znají dopředu. Tyto tzv. blízkozemní planetky jsou ty, které se mohou přibližovat k zemské dráze. „Pokud se planetka přiblíží na vzdálenost jedné třetiny astronomické jednotky (AU), což je vzdálenost země od Slunce, tak jí říkáme blízkozemní.“

„Tyto planetky jsou hlavním důvodem, proč je astronomové hledají a zkoumají. Země se ve své historii srážela s blízkozemními planetkami. To víme, protože vidíme krátery na povrchu naší planety.“


„Při dopadu takového tělesa na zemský povrch se kromě velké energie uvolní do atmosféry obrovské množství materiálů, které způsobí kolaps zemědělství na naší planetě. Stane se tak kvůli poklesu teploty o několik stupňů na několik let. Proto by dopady těch velkých planetek způsobily kolaps naší civilizace, jak ji známe.“

Mezi nejbližší známou dvojicí impaktních kráterů patří Ries a Steinheim v sousedním Německu. „Ten větší z nich o průměru 15 km vznikl dopadem asi kilometrové planetky.“

Atmosféra Země funguje jako ochranná vrstva jen v případě menších těles, které se ještě při průletu v atmosféře rozpadnou a vypaří. „U objektů od několik stovek metrů výše to naše atmosféra nezvládne.“

„Pravděpodobnost srážky se rovná jistotě, protože tyto srážky se v minulosti děly, a není důvod se domnívat, že se nebudou dít v budoucnosti,“ vysvětlil astronom.

Vědci odhadují, že přibližně jednou za milion let dochází ke srážce větších planetek ze Zemí. „Menší planetky se sráží se Zemí velice často, třeba v roce 2013 došlo k impaktu s malou planetkou o velikosti 15 metrů poblíž ruského Čeljabinsku. Planetky o průměru jednoho metru se srážejí se Zemí typicky jednou za měsíc.“

Přesto jsme schopni srážce Země s planetkou aktivně zabránit, oproti jiným přírodním rizikům jako jsou zemětřesení nebo události na Slunci.


„Rychlost, se kterou taková větší tělesa se Zemí srážejí, je kolem 20 km za sekundu. Právě kvůli vysoké rychlosti nesou tělesa sebou ohromnou energii, která stojí za vznikem ohromných kráterů.“

„Můžeme odklonit planetku z nebezpečné dráhy. V technologických možnostech lidstva to je, vymyšlené to je, stačí to jen vyzkoušet, což se ještě ani jednou neudělalo. Také to nebude levné.“

Právě proto astronomové větší planetky hledají, určují jejich dráhy, aby je případně mohli z nebezpečné dráhy odklonit.

„Existuje jediná možnost: poslat k planetce sondu s termonukleární náloží a tu odpálit nad povrchem tělesa. Tím se jedna strana ohřeje, odpaří se povrchová vrstva materiálu, což bude mít efekt reaktivního motoru, který změní dráhu planetky a ke srážce se Zemí nakonec nedojde,“ shrnul Petr Scheirich.

autoři: jkl , oci
Spustit audio