Srnci prchají podle kompasu
Proč do sebe zvířata ve stádech srnců a srn při úprku před nebezpečím navzájem nevrážejí? Vnitřní kompas je všechny navede na stejný kurz a tím zabrání kolizím.
Česko-německý tým pod vedením profesora Hynka Burdy z Universität Duisburg-Essen a odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze se zabývá vnitřním kompasem zvířat systematicky už dlouhou řadu let.
Jejich studie na srnčí zvěři publikovaná ve vědeckém časopise Behavioral Ecology je jen jedním z mnoha důkazů, že vnímání magnetického pole Země hraje ve zvířecí říši významnou roli.
Vědci pozorovali srnčí stáda při pastvě v otevřené krajině a zaznamenávali orientaci jejich těl vzhledem ke světovým stranám. Když bylo stádo vyrušeno a dalo se na útěk, vědci pečlivě zaznamenali směr úprku. Zajímalo je, nakolik tento směr závisel na místě nejbližšího úkrytu i na směru, odkud se hrozba k srnčí zvěři blížila.
Pokud se zvířata pásla osamoceně, volila směr útěku bez ohledu na světové strany. Pokud však zvířata prchala ve větší skupině, upřednostňovala útěk buď na sever, nebo na jih.
„Naznačuje to, že důležitou úlohou tohoto chování je koordinace pohybu ve skupině, udržet jeden společný kurz útěku při vyrušení a také udržet stádo pohromadě,“ vysvětluje jeden z hlavních autorů studie Petr Obleser z Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
Vnitřní kompas usnadňuje srncům a srnám orientaci v terénu. Útěk vybraným směrem jim například pomáhá při návratu na původní místo poté, co nebezpečí odeznělo. Zvláště důležitý je takový návrat po útěku pro srnu, která kojí koloucha důkladně ukrytého ve vysoké trávě.
Jak už ukázal česko-německý tým v dřívějších vědeckých publikacích, vnitřní kompas savců patrně pracuje na zcela jiném principu, než naše kompasy vybavené zmagnetizovanou střelkou. Zvířata mají v oku molekuly bílkoviny kryptochromu, které reagují i na velmi slabé změny magnetického pole procesy na úrovni jevů postižitelných jen kvantovou fyzikou.
Vedle velké citlivosti má tento „kvantový kompas“ i jednu velkou nectnost. Je citlivý na rušení vysokofrekvenčním elektromagnetickým vlněním, které je v průmyslové krajině prakticky všudypřítomné. Zvířata to tak mají s orientací podle „kvantového kompasu“ stále složitější.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
