Strahovem i Dejvicemi aneb Nebyl jenom Hrad. Vydejte se na toulky Prahou po stopách Václava Havla
Život prezidenta, dramatika i disidenta Václava Havla byl spojen s celou řadou převážně pražských lokalit. Stále ale existuje řada míst, o nichž lidé netuší, že v nich Václav Havel žil, že do nich rád chodíval a že byla pro jeho život i práci zásadní a důležitá. A právě do nich se vypravila Markéta Ševčíková v Cestopise architektury z cyklu Leonardo Plus. Průvodcem jí je někdejší spolupracovník Václava Havla, historik architektury Zdeněk Lukeš.
S Šípkem v patách, za vlídnější Hrad
V letech, kdy byl Václav Havel prezidentem, osobitě přispěl k vlídnější tváři areálu Pražského hradu a většina z nás si tak automaticky ke jménu Václava Havla dosazuje Bořka Šípka. Právě tento architekt a designér se stal dvorním architektem Václava Havla, stejně jako byl Slovinec Josip Plečnik dvorním architektem T. G. Masaryka. Pokud bychom mělo vyjmenovat další pražská místa, spojená s Václavem Havlem, každému automaticky vytane na mysli kavárna Slavia, divadlo Na zábradlí nebo Rašínovo nábřeží, kde Václav Havel dlouho bydlel.
Dramatik od dejvického rybníčku
S jeho životem byla ale spojena i některá místa ležící stranou od ruchu velkoměsta. Takovou lokalitou byla například ulice U Dejvického rybníčku, ležící v katastru Prahy 6, kde získal Václav Havel byt v dobách, kdy začal na přímluvu Jana Wericha pracovat jako dramaturg v Městských divadlech pražských, konkrétně v divadle ABC. V tichém bytě v klidné ulici U Dejvického rybníčku s chotí Olgou několik let žili a Václav Havel měl odtamtud relativně blízko do vily, která sehrála poté v jeho životě velmi významnou roli a do níž chodíval navštěvovat svého přítele, spisovatele, překladatele a disidenta, signatáře Charty 77 Zdeňka Urbánka.
Tam, kde se scházely „protistátní živly"
Tzv. Kočvarova vila je jednou z nejzachovalejších čistě funkcionalistických staveb v Praze 6 a jejím autorem byl žák Josefa Gočára i slavného Le Corbusiera - architekt Karel Stráník. S touto vilou je navíc podle historika architektury Zdeňka Lukeše spojen i kus české novodobé historie, protože měla obrovský význam i pro samotnou Chartu 77. „Byl to právě byt Zdeňka Urbánka, odkud se distribuovala Charta 77, přesně to bylo 6. ledna 1977, kdy za velmi dramatických okolností odjížděl Pavel Landovský s Václavem Havlem s textem Charty 77. StB objevila místo, kde jsou, a to místo sledovala. Naštěstí se Pavlu Landovskému podařilo zběsilou jízdou dojet k jakési poštovní schránce, kam nacpali několik desítek obálek a ty se skutečně tedy podařilo vypravit adresátům a Chartu rozšířit," připomíná dramatický incident Zdeněk Lukeš.
Audience Na Kocourkách
Funkcionalistická Kočvarova vila ale nebyla jedinou pražskou dosud utajenou stavbou, bytostně spojenou s Václavem Havlem a s disentem. Dalším takovým místem byla lokalita v katastru Prahy 6, ve Střešovičkách, nazývaná Na Kocourkách podle názvu bývalé vinice, která se tam původně rozkládala. Jde o malebnou kolonii malinkých domečků, vzdáleně připomínající - alespoň co do velikosti staveb - hradní Zlatou uličku. Domečky s malými zahrádkami si stavěli především řemeslníci a dělníci, přicházející na začátku 19. století do Prahy za prací. V jednom z těchto domečků měl ateliér i architekt, filmař a písničkář Vladimír Merta. Na důležitou úlohu Mertova ateliéru poukazuje historik architektury Zdeněk Lukeš. „Právě Merta poskytl svůj ateliér Pavlovi Landovskému a Václavu Havlovi na jaře v roce 1977, krátce po vzniku Charty. Tady pánové nahráli na Mertův Revox aktovku Audience a myslím, že se u toho skvěle bavili. Vznikla unikátní nahrávka, která potom byla velmi komplikovaným a dramatickým způsobem vyvezena do Švédska, kde pak vyšla na gramofonové desce."
Kameny se valí na Strahov
Méně známých míst, spojených s Václavem Havlem, je ale mnohem více. Některá z nich jsou poměrně překvapivá, jako např. Strahovský stadion. Ten byl vybudován mezi lety 1932 a 1938 podle projektu pražských architektů Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa. Stadion s stal důležitým místem všesokolských sletů, později spartakiád. V srpnu 1990 se zde pod záštitou prezidenta Václava Havla odehrál legendární koncert skupiny Rolling Stones. Pro řadu lidí právě koncert „stounů" znamenal potvrzení konce dlouholeté totality v Československu.
Adresa: Dělostřelecká 1
Závěr svého života strávil Havel ve vile v Dělostřelecké ulici. K nákupu domu ho mimo jiné přiměl zájem médií po jeho zvolení prezidentem a potřeba soukromí. Blízkost vily Pražskému hradu byla pro prezidenta velkou výhodou. Dům si postavil pro vlastní potřebu architekt Eisler, později vystřídal řadu majitelů. Po zakoupení musel projít poměrně náročnou rekonstrukcí. Úpravu jednotlivých místností provedl na Havlovo přání architekt Bořek Šípek. V roce 1998 právě zde prezident přivítal zlaté hokejisty z olympiády v Naganu.
Dům Václava Havla v Dělostřelecké ulici
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
