Strava neolitických Číňanů

V subtropickém prostředí jižní Číny je kyselá půda, v níž rostlinné zbytky dlouho nepřetrvají. O tom, čím se živili lidé, kteří zde žili v období neolitu, jsme proto věděli jen málo. Historické dokumenty a také několik málo archeologických nálezů naznačují, že předtím, než se v oblasti začala pěstovat rýže, tvořily hlavní část potravy různé kořínky a hlízy.

Dobývání sága – škrobovitého prášku ze středu kmenů ságových palem |foto: GNU General Public License, verze 1.2, Toksave

Fyzické důkazy se nyní podařilo získat britsko-čínskému týmu vědců. Na kamenných nástrojích, které pocházejí z let 3350 až 2470 před naším letopočtem, objevili zrna rostlinného škrobu. Nejčastěji zde byla zastoupena taková, která svým tvarem připomínají škrob ságových palem. Naznačuje to, že lidé se v tomto období živili především ságem – škrobovitým práškem, který se získává ze středu kmenů ságových palem.

Zrající slzovka obecná (Coix lacryma-jobi) |foto: GNU General Public License, verze 1.2, Kurt Stüber

Další typ škrobových zrn dokládá, že si jídelníček zpestřovali také banány, žaludy, výhonky kapradí i hlízami a kořínky sladkovodních rostlin. Nechyběla ani semena divoké rýže a obilniny slzovky obecné, známé jako Jobovy slzy (Coix lacryma-jobi).

Zdroj: PLOS ONE