Strčit před nádorem hlavu do písku? Pštrosí politika vás může stát život, varuje onkoložka

„Jde o nádor, kde je rozdíl mezi osudem pacienta, pokud se objeví včas, nebo pokud se na něj přijde pozdě,“ uvedla lékařka.

Proto má prevence zásadní význam. „Ta stejná pacientka, pokud zanedbá svou chorobu několik měsíců nebo let, tak se dostane do fáze nevyléčitelnosti zhoubného onemocnění. Když ale přijde včas, může to být jen nepříjemná vzpomínka za mnoho desítek let na to, jak se řešila její rakovina.“

„Věkový mainstream u karcinomu prsu se pohybuje mezi 55 a 75 lety, ale po čtyřicítce výskyt výrazně stoupá.“

„Často jde o tendenci strkat hlavu do písku. Pacientky velmi dobře vědí, že si našly něco podezřelého v prsu, ale mají dojem, že dokud se od lékaře nedozví tu špatnou zprávu, tak oddalují všechny nepříjemnosti spojené se závažnou diagnózou. Ale je to právě naopak. Čím více se oddaluje zjištění nádoru, tím je větší nebezpečí, že choroba pacientku poškodí na zdraví nebo dokonce připraví o život.“

V Česku od roku 2001 funguje screeningový program, který umožňuje ženám starším 45 let docházet každé dva roky na bezplatné mamografické vyšetření.

„Díky tomu se zachycují nádory včas, a proměnil se profil stádia onemocnění v našich ordinacích: přicházejí daleko častěji pacientky s malinkými nádory, dokonce i s přednádorovými stavy. Ale je překvapivé, že se i přesto počet pacientek, které přijdou pozdě, vlastně vůbec nezměnil.“

Ženy, které přijdou ve stádiu, kdy už jsou založené metastázy, tvoří pořád stále stejné procento. „Ovlivnit tuto část populace je velmi těžké, protože jde právě o osoby s tou pštrosí politikou, které strčí hlavu do písku, a nechtějí vědět nic o svém zdraví.“

„Máme naději, že se to změní s generační obměnou. Jak vidím své pacientky, tak mladá a nově nastupující generace je daleko zodpovědnější ke svému zdraví,“ všímá si onkoložka.

Když se přidá genetika

Ta připomněla, že existuje určitá část populace, která má zvlášť vysoké riziko vzniku nádoru. „Jde o ženy, které jsou nositelkami specifických mutací genů, které způsobují předpoklady k tomu, že se u nich s velkou pravděpodobností během života zhoubné onemocnění objeví.“

„My se tyto ženy snažíme vyhledávat dokud jsou zdravé a sledovat je. Informaci o nich získáme tak, že vyšetřujeme jejich nemocní příbuzné, u kterých je vysoká pravděpodobnost genetické závislosti vzniku nemoci, a tak získáme informace, že tyto dosud zdravé ženy mají obrovské riziko vzniku zhoubného nádoru.“

„Každý zachráněný život se počítá, ale také vidím mladé ženy, které se mají rozhodnout, jestli si nechají v mladém věku odoperovat prsní žlázy, anebo odevzdají gynekologům své vaječníky, což není jednoduché rozhodnutí. Na pacientky nikdy netlačím, snažím se vysvětlit, o co se jedná. Většinou ale toto rozhodnutí není tak složité, protože pocházejí z rodin postižené touto chorobou, takže vidí své příbuzné umírat a vědí, že tohle sami nechtějí v životě zažít.“

Tyto rizikové pacientky jsou pak v tzv. sekundárně-preventivní ambulanci velmi pečlivě sledovány, podstupují řadu vyšetření a zároveň jím lékaři nabízí preventivní operace, které je zbaví nádorů, které je nejvíce ohrožují.

„Významně to zpopularizovala herečka Angelina Jolie, která patří do právě do takové rizikové skupiny,“ připomněla lékařka.

Jak vidí Tesařová rozhodnutí americké hvězdy nechat si preventivně odstranit oba prsy? „Dívám se na to z pohledu onkologa, kterému umírají v péči mladé ženy.“

„Operační zákrok je sice nepříjemný a má svá rizika, ale plastická chirurgie je na vysoké úrovni, a zákrok není příliš odlišný od zákroku augmentace prsou, které se dnes provádějí ve velkém,“ upozornila onkoložka.

„Dopad těchto operačních zákroků je fantastický v tom, že snižuje riziko téměř na nulu. Tím že ten orgán chybí, tak riziko vzniku nádoru velmi významně klesá,“ shrnula možnosti prevence vzniku rakoviny prsu Petra Tesařová.