Stres nás chrání, ale jen dokud ho zvládáme kompenzovat, tvrdí lékařka

23. září 2020

Stres a zdravotní komplikace spolu neodmyslitelně souvisí. Málokdo se vyhne zdravotním potížím, pokud delší dobu funguje pod tlakem. Jak se stres podepisuje nejen na našem srdci, popsala v Magazínu Leonardo Marie Skalská z České kardiologické společnosti.

Čtěte také

„Stres se projevuje jednak na srdci, ale zároveň jím trpí i zažívací orgány, imunitní systém, je to velmi propletená a složitá síť.“

O účincích stresu napoví už jen pocity, které v okamžiku stresu vnímáme. „Srdce cítíme v krku, zvýší se nám srdeční frekvence, zvyšuje se krevní srážlivost. V tu chvíli máte ideální podmínky pro infarkt.“

Nejběžnějším projevem stresu na srdci je ischemická choroba srdeční. „Ve stresu se zvedne tepová frekvence, srdeční cévní systém musí neustále kompenzovat nárazy srdce, v této vyšší frekvenci cévy začínají bytnět. Tomuto procesu se říká ateroskleróza.“

A v takové chvíli je prý jedno, jestli zbytní tepny vedoucí k srdci nebo cévy v mozku. „Když se ucpe tepna v mozku, jde o mozkovou mrtvici, když ta k srdci, tak je to infarkt.“

Víme, že jen 30 % žen, které prošly koncentračními tábory, měly ve svém následném životě nějaké postižení, ostatní mohly normálně fungovat.
Marie Skalská

Čtěte také

„Většina z nás také půjde na záchod, protože ve stresové situaci jsme připraveni na útok, a nebudeme se zabývat trávením živin, takže zažívací systém je také v pohotovosti. V žaludku se působením stresu začne snižovat výška hlenu, která chrání žaludeční sliznici, což je predispozice pro vznik stresového vředu.“

Stres je mechanismus mobilizace veškeré energie, proto tělo nebude plýtvat silami, aby hojilo dlouhodobější choroby. „Takže klesá i aktivita imunitního systému, což nabízí spojitost s autoimunitními chorobami.“

„Ovlivněn je také endokrinologický systém, tudíž je postižen skutečně každý orgán. Od hlavy k patě je každá část ve stresové situaci nějak zahrnuta,“ vysvětlila lékařka.

Mezi hlavní hormonální hráče patří kortizol, hormon, který ovlivňuje to, jak přibíráme na váze i jak funguje náš imunitní systém. „Narušení pravidelnosti, hormonální disbalance ve svých důsledcích změní i metabolické a hormonální pohyby v těle.“

Stres potřebujeme!

„Kdybychom stres neměli, tak nepřežijeme. Stres nás chrání, ale hranicí, kdy nám začíná škodit, je moment, kdy ho neumíme vykompenzovat.“

Odolnost vůči stresu je dána geneticky, formuje nás i to, co jsme už prožili. „Chrání nás také naučené techniky, jak se stresem bojovat a kompenzovat ho.“

Přesto lékařka tvrdí, že bez stresu žít nemůžeme. „De facto neexistuje člověk, který by vůbec nebyl ve stresu, protože by nepřežil.“

Nám je nejlépe, když jsem trochu ve stresu, protože nás to stimuluje. Pokud máme časový plán, víme, kam směřujeme
Marie Skalská

Prvními signály přemíry stresu je déle trvající únava, zhoršení zvláště krátkodobé paměti a přerušování sociálních kontaktů. „Naprosto varující situací je, kdy nám tento stav začíná být jedno.“

Dokud člověk chce se stresem bojovat a cítí emoce, je to dobré. „Když jsme už ale ve stadiu, kdy je nám to jedno, emočně se oplošťujeme, tak to je velmi varovná fáze, po které může nastoupit tzv. syndrom vyhoření.“

„Ve čtyřiceti letech bychom si všichni měli udělat takovou technickou prohlídku. Zmapovat si, která rizika nám hrozí, protože od padesáti let věku výše se rizika začínají projevovat jako regulérní nemoci,“ doporučila Marie Skalská.

Celý pořad Veroniky Paroulkové najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související