Sucho se živí suchem
Zhruba před deseti lety jsme si teprve začali zvykat na termín bleskové povodně (flash floods).
Takto se označují náhlé přívalové srážky, jež obvykle vznikají na malé ploše, ale z velmi intenzivních dešťů a často na půdách, které mají zhoršenou schopnost vsakování.
V tomto roce se začíná stále častěji používat analogický výraz „flash drought“
Václav Cílek jej navrhuji překládat jako „náhlé sucho“. Můžeme jej definovat jako nečekaně rychle se rozšiřující sucho, které obvykle postihuje celé regiony. Důraz je zde kladen právě na rychlost, s jakou se suchá vlna šíří krajinou, zatímco běžně používané definice sucha se týkají např. stavu vody v řekách a nádržích nebo zasýchání zemědělských plodin.
Jak vzniká náhlé sucho?
V podstatě k němu potřebujeme tři faktory – dlouhodobé, obvykle dvou- či tříleté období snížených srážek, celkově teplejší klima a vlnu veder. Ilustrativním příkladem je současná situace v USA, zejména v jižních státech, ale také bychom mohli hovořit o Španělsku či jižní Moravě. Z globálního hlediska je však nejdůležitější situace v USA, protože americké potraviny tvoří v rámci programu Food for Peace, jídlo za mír 60 % světové potravinové pomoci chudým státům.
Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 11/2012.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.