Švédská europoslankyně vyzývá k podpoře polské iniciativy za právo na interrupci

V Polsku se jedním z ústředních politických témat znovu stávají potraty. A téma vyvolává odezvu i v zahraničí. Na stránkách serveru EU Observer se mu věnuje i švédská europoslankyně z frakce Sjednocené evropské levice a Severské zelené levice (GUE/NGL) Malin Björková. Ve svém komentáři připomíná, že polský parlament minulý týden zamítl občanský návrh zákona předložený iniciativou „Zachraňme ženy“, který měl liberalizovat předpisy umožňující umělé přerušení těhotenství.

Do druhého čtení naopak prošel podnět hnutí „Zastavme potraty“ požadující zpřísnění protipotratové legislativy, která v Polsku platí od počátku 90. let. Návrh si klade za cíl zakázat umělé přerušení těhotenství i v případech, kdy vyšetření odhalí nevratné poškození plodu. Již nyní přitom polské protipotratové předpisy patří k nejpřísnějším v Evropě.

Návrhy usilující o zpřísnění přístupu žen k interrupcím se v polském parlamentu objevily sotva rok po takzvaném „černém protestu“ z roku 2016. Díky tehdejší vlně pouličních demonstrací, jichž se zúčastnilo na sto tisíc lidí, se podařilo zvrátit snahu vlády postavit mimo zákon všechny případy potratů. Přijetí plánovaných restriktivních opatření může podle Björkové znemožnit i ty nemnohé výjimky, které umožňuje současná legislativa. Takovou situaci švédská europoslankyně ve svém textu označuje za soustředěný útok na práva žen.

Základní právo

Polky podle ní budou možná znovu donucené k vyjádření občanského odporu v ulicích, aby bránily svá základní práva. A stejně tak, jako evropští politici považují za nepřípustnou erozi polského právního systému, nesmějí tolerovat ani bezohledné útoky na ženské tělo, myslí si Björková. To, co se děje v Polsku, se prý stává prověrkou hodnověrnosti dodržování základních práv v Evropě jako celku.

Švédská politička vyčítá předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi, že se během nedávných rozhovorů s polským premiérem Mateuszem Morawieckým týkajících se situace právního státu v Polsku nedotkl ženských práv.

"Rovnost pohlaví"

„Ve chvíli, kdy stateční Poláci bojují s vládou o svá základní práva, my jako Evropané musíme brát vážně nejen obranu demokracie, ale také rovnost mezi mužem a ženou,“ píše Malin Björková na portálu EU Observer. Protestující v Polsku podle ní musí mít plnou podporu Evropy a při každé vhodné příležitosti při jednáních s polskou stranou je třeba připomínat jak téma právního státu, tak práva žen.

V souvislosti s projektem iniciativy „Zastavme potraty“, kterou bude projednávat polský Sejm, Björková připomíná, že v 60. a 70. letech z evropských zemí s restriktivními protipotratovými předpisy ženy jezdily do komunistického Polska, aby podstoupily levnější a bezpečnější interrupci. Situaci, ve které se dnes v této otázce samo Polsko ocitlo, přitom dává do souvislosti se vzrůstem vlivu katolické církve po pádu komunismu.

Ta podle autorky v poslední době tvrdě lobuje, aby polské právo přizpůsobila svému učení. Takzvaný „potratový kompromis“, tedy zákon, který byl přijatý v roce 1993 a platí dodnes, umožňuje umělé přerušení těhotenství jen ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, pokud vyšetření odhalí nevratné poškození plodu nebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu.

Pochod pro život organizují odpůrci potratů letos podvanácté a hnutí D.O.S.T.

Čtvrt století „potratového kompromisu“ podle Björkové znamená, že celá jedna generace polských žen nezná svět, ve kterém může každý svobodně rozhodovat o svém těle. „Nikdy to nebyl kompromis, ale útok na práva žen,“ domnívá se švédská europoslankyně a zdůrazňuje, že většina Poláků je proti zpřísnění protipotratové legislativy a naopak podporuje její liberalizaci. Většina polských politiků včetně liberálů je však podle ní pod vlivem logiky a myšlenek ultrapravicových lobbistických skupin a je odtržena od reality. Polské ženy prý proto nemají v parlamentu žádné spojence.

Sta tisíce potratů

Nehledě na zákony jsou ale podle Björkové potraty u našich severních sousedů běžné, ať už k nim dochází legálně nebo nelegálně. Až sto 150 tisíc Polek ročně jezdí za účelem umělého přerušení těhotenství do zahraničí, přičemž jednou z nejčastějších destinací je Česko.

Ženy, které si nemohou dovolit vysoké cestovní náklady, řeší situaci riskantními zásahy v domácích podmínkách. Symbolem pouličních protestů za právo na potrat je proto ramínko na šaty – nástroj, s jehož pomocí se v zemi prováděly zoufalé domácí interrupce. Demonstrace autorka článku považuje za poslední zbývající možnost pro tisíce polských žena a dívek, které naléhavě potřebují podporu ze zahraničí.

Evropská unie musí přestat vnímat ženská práva jako druhořadou záležitost méně důležitou než obecná základní práva, vyzývá Björková. Demokracie podle švédské europoslankyně začíná od našich těl a Polky už ukázaly, že za právo rozhodovat o svých tělech dokáží statečně bojovat. „Otázkou však je, zda to chápou staří muži, kteří řídí Evropskou unii,“ podotýká europoslankyně Malin Björková na portálu EU Observer.

V deníku Le Figaro se pak dočteme o včerejší demonstraci proti zpřísnění potratů. V zasněžené Varšavě se ale shromáždila jen asi tisícovka lidí, což francouzský list označuje za zjevný neúspěch.

autor: Jan Machonin
Spustit audio