Světové populace mořských želv, pamětnic dinosaurů, jsou v ohrožení
Patří mezi plazy a pocházejí z dob dinosaurů. Řeč je o želvách, které přes svou věkovitost nutně potřebují ochranu, protože jsou na pokraji ohrožení nebo vyhynutí, jak v Magazínu Leonardo vysvětlila Hana Svobodová ze ZOO Hodonín a zakladatelka spolku ChránímeMořskéŽelvy.cz.
„Želvy jsou ohrožené na celém světě. Nejhorší situace je ale v Indickém oceánu, kde na mnoha místech želvy zmizely,“ uvedla zooložka.
V Indonésii se z celkového počtu sedmi druhů mořských želv vyskytuje šest. „Proto jsem je chtěla chránit na místě, kde to pro ně má smysl a můžeme jim pomoci.“
„Želvy jsou velmi stará skupina. Mořské želvy jsou tady 110 milionů, let, byly tu tedy už v době dinosaurů. V té době jich bylo kolem 20 druhů, jak dokládají kosterní nálezy.“
„Životní cyklus želv je typický tím, že se vrací na místo, na kterém se vylíhly, a to asi za 35 let, kdy jsou dospělé. Když ale budeme vajíčka krást všechny, tak se nic nevylíhne, a pak se tam nic nevrátí a místní populace úplně zmizí.“
Příčiny úbytku želv nedokážeme přesně určit. „Ale mají spoustu přirozených nepřátel. Nejvíce ohrožená jsou vajíčka a čerstvě vylíhnuté želvy. Vajíčka vyhrabávají varani, krabi, ptáci sezobávají malé želvy na plážích, hrozbou jsou také ryby, které malé mořské želvy loví. Introdukovanými predátory jsou třeba krysy, které přijely na rybářských lodích.“
Největším nepřítelem je ale dnes člověk a zvláště komerční rybolov. „Moře je plné sítí, která mají i desítky kilometrů a rybáři je táhnou za loděmi. Do nich se nechytají jen ryby, ale i ostatní živočichové jako želvy nebo delfíni.“
„A protože želvy dýchají plícemi, tak se musí pro nádech vynořit nad hladinu. Když jsou zamotané v sítích, tak se často utopí,“ konstatovala Svobodová.
Problémem je také kradení želvích vajec na plážích, přestože je to mezinárodně i lokálně zakázáno a želvy jsou chráněné zákony. „Ročně se prodá kolem 6 tisíc vajec do restaurací.“
„Náš spolek se kromě přímé ochrany želv věnuje také vzdělávání ve školách a prací s místní komunitou, aby třeba nezabíjeli kvůli želvovině, ale dělali suvenýry z jiného materiálu. Jsme rádi za šíření informací o situaci mořských želv i dárcovskou pomoc. Jen za poslední tři měsíce práce našich ochranářů zachránila 93 tisíc malých želv.“
Co můžeme udělat my všichni? „Můžeme si jako turisté vybrat, že želví vejce ani náramky z želvoviny nebudeme nekupovat.“
Spolek také vyvinul mobilní aplikaci zvanou Turtle Ranger. „Tu si může stáhnout kdokoliv, a když uvidí něco, co se želvám děje špatně nebo i dobře a vyfotí to, tak se o tom dozvíme a můžeme tyto důkazy používat pro komunikaci s vládami a pro dokazování trestných činů.“
Současná Indonésie ale bohužel řeší problémy, které evropské země vyřešily už na začátku minulého století. „Mají jiné problémy, takže nějaká ochrana přírody není aktuální. Za nějakých 30 let by si vážnost situace uvědomili a začali by ji řešit, ale my musíme přemýšlet, jestli těch 30 let máme.“
Alternativou je tedy s Indonésií jednat, ale citlivě, ne z pozice autority. „Je třeba přijít s obrovským respektem, hodně se dívat a pak začít něco dělat. Kolem vás se pak pomalu začnou shromažďovat lidé, které to inspiruje a začnou postupně hledat další lidi,“ shrnula budoucí šance mořských želv Hana Svobodová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
