Sýkorky pomáhají vědcům při výzkumu losů

V lesích na Třeboňsku rozmístili desítek budek pro sýkorky. Ty totiž svá hnízda vystýlají chlupy zvířat. A to i těmi losími... „Když sýkorky vyhnízdí, začneme hnízdo po částech rozebírat. Každý chlup pak budeme analyzovat pod mikroskopem,“ vysvětluje Jaroslav Červinka z CHKO Třeboňsko.

Výzkum by mě nakonec směřovat k vypracování záchranného programu pro losa evropského. „Potřebujeme shromáždit veškeré informace, které nám mohou říct, proč a jak druh chránit,“ dodává Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců.

První konkrétní výsledky by měli vědci mít ke konci letošního roku.

Budky pro sýkorky umístili například nedaleko Stráže nad Nežárkou. „V přírodní rezervaci Fabián bylo poprvé v roce 1974 zdokumentováno rozmnožování losů. A to je asi deset kilometrů odsud,“ vysvětluje Jaroslav Červinka.

On sám nikdy losa na vlastní oči neviděl. Výskyt těchto zvířat vědci mapují na základě nepřímých důkazů, jako jsou stopy nebo trus.

Pokud by ale někdo na losa v lese přeci jenom narazil, nemá se podle Jaroslav Červinky čeho bát. „Je to klidné zvíře, v naprosté většině případů uteče. Druhou možností je, že se zastaví a ztuhne, když si myslí, že není vidět,“ říká.