Tábor římské legie v Durynsku

Dvě staletí němečtí archeologové marně pátrali ve východoněmeckém Durynsku po táboru římských legií. Nyní ho našli a poopravili tak naše představy o aktivitách Říše římské za její severní hranicí.

V roce 9 našeho letopočtu porazil germánský vůdce Arminius v bitvě v Teutoburském lese římskou armádu pod vedením Publiua Quinctilia Vara. Římané ztratili tři legie. Jejich prestiž drtivou porážkou krutě utrpěla. Ambiciózních plánů na ovládnutí území germánských kmenů na sever od Rýna se museli vzdát. Historické prameny sice tvrdí, že i po teutoburském fiasku pronikaly římské legie při trestných výpravách na germánské území, ale archeologové nepřikládali těmto zprávám velkou váhu. Mnozí to považovali za propagandu, která pomáhala Římu strávit hořkost porážky.

Tábor římské legie ležel v mělkém údolí. Dodnes je patrná linie bývalého obranného příkopu|foto: Thueringen Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie

V poslední době se ale podařily archeologické nálezy, které římské autory rehabilitují. V roce 2008 objevili němečtí archeologové poblíž Hannoveru bojiště, kde se mimo jakoukoli pochybnost střetli Římané s Germány někdy kolem roku 200 n. l. Nyní ohlásili němečtí vědci další významný archeologický nález poblíž vesnice Hachelbich ve východoněmeckém Durynsku. Vše nasvědčuje tomu, že Římané skutečně podnikali válečné výpravy na germánské území i po roce 9 n. l., pokud to odpovídalo jejich zájmům. Šlo zřejmě o akce, které byly motivovány spíše politicky než vojensky.

Na dočasný tábor římské legie u Hachelbichu narazili archeologové při rutinním průzkumu staveniště budoucí silnice. Detailněji prozkoumali asi plochu dvou hektarů. Geomagnetický průzkum zbytků staveb ukrytých pod zemí provedli na dalších deseti hektarech. Odhalili standardní římský vojenský tábor obdélníkového půdorysu, jaké si legionáři stavěli při přesunu volnou přírodou na konci každého dne. Tábor pro zhruba 5000 mužů byl chráněn na obvodu asi metr hlubokými příkopy. Vykopanou zeminu navršili vojáci před příkop do souvislého valu. Do něj pak zasadili palisádu z klád. Vznikla tak hradba vysoká asi tři metry. Na severní straně opevnění stála vstupní brána chráněná samostatným příkopem. Mimo tábor se nacházelo osm hliněných pekáren, kde si vojáci pekli chléb.

Na profilu vykopávky je vidět původní obranný příkop, který je dnes zanesen zeminou|foto: Thueringen Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie

Tábor patřil mimo jakoukoli pochybnost Římanům. Germáni nic podobného nestavěli. Navíc se tu našlo několik typických římských artefaktů, například hřeby z podrážek sandálů, jaké nosili legionáři, úlomek pochvy na legionářský meč a kousek kování z koňského postroje. Z tvaru těchto předmětů i z radiouhlíkového datování organických zbytků vědci určili, že tábor byl zbudován během prvních dvou staletí našeho letopočtu.

Hřeby ze sandálů, jaké nosili římští legionáři, část pochvy na legionářský meč a část kování z koňského postroje|foto: Thueringen Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie

Přesné místo legionářského tábora drží archeologové stále v tajnosti, protože se bojí nájezdů jak amatérských archeologů, tak i profesionálních vylupovačů nalezišť vybavených hledačkami kovů i těžkou technikou. Výzkum celé lokality i nadále probíhá. Vědci doufají například v nález mincí. Z nich by se dalo přesněji určit stáří tábora. Ten sloužil jako k přechodnému ubytování vojska putujícího dál do germánského vnitrozemí, zřejmě kamsi do oblasti kolem Labe. Vědci se domnívají, že šlo o trestnou výpravu, která byla odplatou za výboje Germánů proti Římu.

Zdroje: Thueringen Landesamt für Denkmalpflege und Archäologie, Science AAAS