Táborští lékaři vytvořili počítačový 3D model údajné lebky Jana Žižky
Přestože zemřel už před 590 lety, teprve dnes se dostal do péče lékařů táborské nemocnice. Jan Žižka z Trocnova, jeden z nejslavnějších mužů české historie. Lékaři použili počítačový tomograf, aby antropologům pomohli odpovědět na otázku pravosti domnělé vojevůdcovy lebky - takzvané Čáslavské kalvy.
„To je velmi jednoduchý proces. Je to vlastně naprosto stejné, jako kdyby tam ležel poraněný člověk třeba s hlavou,“ vysvětluje primář radiodiagnostického oddělení táborské nemocnice Gábor Gyüre.
„Ten člověk se položí na stůl a zaveze se pomalu do tunelu a laserovým paprskem se zaměří přesně oblast, která nás zajímá, a pak se začíná skenovat,“ říká.
O vzniku 3D modelu údajné lebky Jana Žižky mluví lékař táborské nemocnice Gábor Gyüre a ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka
Počítačový tomograf neboli CT podle něj poskytne nejjemnější data, která lze v současnosti získat. Přístroj lebku naskenuje po půlmilimetrových řezech, které pak poslouží například k vytvoření počítačového obrazu lebky ve formátu 3D.
Není vyloučeno, že data, která lékaři předají historikům a antropologům, přinesou některá překvapivá zjištění.
„Věřím tomu, že v Antropologickém ústavu jsou pak schopni z toho vytvořit i obličejovou část hlavy a eventuálně i s měkkými tkáněmi. Čili komplet celý obličej a nejen skelet, ale třeba i oči, tváře, jak ten člověk skutečně vypadal,“ míní Gyüre.
„Bohužel se může stát, že se z toho vyklube něčí praprapraprababička místo Žižky, ale to se teprve uvidí,“ naráží na skutečnost, že o pravosti Žižkovy lebky existují pochybnosti. Připouští je i ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka.
„Můj osobní názor je, že je to tak padesát na padesát, což je vysoká pravděpodobnost. Ovšem jistě bych našel řadu oponentů, protože skepticismus vědeckého přístupu velí spíše nedůvěřovat,“ konstatuje.
Na Radiožurnálu mluví o výzkumu údajné lebky Jana Žižky z Trocnova Jakub Smrčka, ředitel Husitského muzea v Táboře
Na druhou stranu existují okolnosti, které podporují hypotézu, že se skutečně jedná o lebku slavného husitského vojevůdce.
„Například je kalva poznamenána zraněním z doby mládí toho jedince – sečnou ranou přes levé oko. Takže by to dokládalo skutečnost, že Žižka byl od mládí slepý a že přišel o oko v nějakém boji nebo při výcviku,“ popisuje.
Pro autentičnost kosterního nálezu hovoří i stopy po hematomu v nadočnicovém oblouku pravého oka. Podobné zranění utrpěl i Jan Žižka z Trocnova. Vědecký spor dost možná už brzy rozsoudí díky radiodiagnostickému vyšetření brněnští antropologové.
