Tasmánského čerta sžírá rakovina

13. prosinec 2016

Ďábel medvědovitý vypadá jako nepovedený kříženec zuřivého psa a medvěda. Blízko mají ale spíše ke klokanům, stejně jako oni také nosí mláďata ve vaku. Na rozdíl od nich ale nejsou ďáblové oblíbenými postavičkami pohádek. A není divu. Jejich životní příběh připomíná spíš horor, a to včetně konce.


Příspěvky Meteoru 10. 12. 2016
01:05 Nejvytrvalejší letec mezi ptáky
07:44 Proč vozítko na Marsu pojede objížďkou?
13:46 Tasmánský čert má namále
21:15 Skvrnité hvězdy, které něco brzdí i roztáčí
32:00 Vlčák Kazan
33:40 Co cítí psi?

V Austrálii byl ďábel medvědovitý vyhuben už 400 let před příchodem prvních evropských osadníků a namále má teď už i v Tasmánii. Za jeho neštěstím tentokrát nestojí člověk, ale nemoc. Rakovina tváře.

Maska smrti

Poprvé byla rakovina tváře u tasmánského čerta zaznamenána v roce 1995. Dnes je situace alarmující. „Onemocnění ohrožuje existenci celého druhu, 90 procent někdejší populace v důsledku nemoci vymřelo,“ uvedl v Meteoru profesor Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Tasmánský čert s rakovinou tváře

Rakovina se šíří poměrně rychle přenosem ze zvířete na zvíře při soubojích, a ty jsou u ďáblů časté. „Jejich námluvy i kopulační rituály jsou násilné. Samec kouše samici při námluvách a jsou tam divoké souboje mezi samci. Koušou se do tlamy a právě při kousání se onemocnění šíří,“ vysvětlil Hořejší.

Přenosná rakovina jako výjimka

Jedná se při tom o velkou výjimku. Naprostou většinou druhů rakoviny se totiž nakazit nedá. Jak jsme říkali v jednom z minulých pořadů Meteoru, naše buňky jsou opatřeny „SPZetkami“ – nazývají se MHC proteiny. Tělo pozná, když do něj dorazí buňky s cizí SPZetkou a tělní policie (T-lymfocity) rizikové buňky najde a zlikviduje.

Jenže tělní policie tasmánských čertíků je evidentně bezzubá. Příčinu odborníci prozatím neznají. Snaží se alespoň izolovat zdravou část populace ďáblů od té nemocné a zabránit tak jejímu úplnému vyhynutí.

Čtěte také

„Objasnění příčin, proč se u tasmánských vačnatců rakovina šíří, bude velmi zajímavé i pro nás. Může to totiž přinést poznatky celkově o biologii nádorových buněk,“ uzavřel imunolog Václav Hořejší.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio