Tažní ptáci přenášejí krvácivou horečku

24. říjen 2012
Monitor

Švédští vědci poprvé vůbec prokázali, že tažní ptáci mohou přenášet klíšťata infikovaná virem krymsko-konžské hemoragické horečky. Nevědomým, ale usvědčeným viníkem jsou ťuhýci.

Krymsko-konžská hemoragická horečka (Crimean–Congo hemorrhagic fever, CCHF) je virové onemocnění, které přenášejí klíšťata. Lidé se mohou nakazit kousnutím infikovaného klíštěte nebo také přímým kontaktem s nakaženými zvířaty. První příznaky se podobají chřipce, která se u většiny pacientů za několik dní změní v krvácivou horečku s multiorgánovým selháním. Úmrtnost dosahuje 30 %. Krymsko-konžská hemoragická horečka se vyskytuje ve východní a západní Africe, Asii a na Balkáně. V poslední době se ale začala šířit do nových oblastí jižní Evropy.

Multidisciplinární tým švédských vědců dospěl k závěru, že za tento jev mohou migrující ptáci. Během jara roku 2009 a 2010 vědci celkem odchytili téměř 15 000 ptáků. Místem odchytu byly dvě ornitologické stanice, přes které přeletují některé druhy ptáků přezimujících v Africe: jedna na Kypru a druhá na řeckém ostrově Antikythera. Z ptačí pokožky vědci odstranili skoro 800 klíšťat, v nichž hledali virus krymsko-konžské hemoragické horečky.

Výsledky prokázaly, že přenašečem je ťuhýk rudohlavý (Lanius senator) - drobný zpěvný pták, který tráví zimu v jižní Africe a hnízdí ve střední Evropě. Tento objev přináší zcela nový pohled na šíření chorob přenášených klíšťaty. Virus krymsko-konžské hemoragické horečky nemá v chladných oblastech severní Evropy šanci na přežití. S oteplováním klimatu se však spolu s klíšťaty může posouvat směrem na sever – a tažní ptáci mu v tom pomáhají.

Zdroj: Uppsala Universitet, Emerging Infectious Diseases

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.