Technologické novinky: jak družice hledá vraky lodí, robot-operatér a mikrorobotičtí siláci
Družice Landsat umí vyhledávat vraky lodí v mělkých vodách. Robot odoperoval plicní nádor první britské pacientce. Robotické “mikrotahače” utáhnou i celé auto.
Družice Landsat 8 umí vyhledávat vraky lodí v mělkých vodách
Ve světových oceánech je rozptýleno zhruba 3 miliony lodních vraků. Velká část z nich se přitom nachází v pobřežních oblastech, kde panují složité poměry ohledně navigace a loď se zde musí vyhýbat skaliskům, mělčinám apod.
Přítomnost vraků je potom dalším rizikovým faktorem pro pohyb lodí a jejich kapitáni by proto měli mít o umístění vraků přehled. Stejná informace ovšem zajímá z jiných důvodů i mořské archeology. Naštěstí lze umístění řady vraků odhalit pomocí družic, a to díky tomu, že se v jejich okolí vyskytují jiné sedimenty, než na běžném mořském dně.
Z lodí totiž mj. uniká řada specifických látek, které v moři nejsou a oblast změněných sedimentů se někdy, v závislosti na mořských proudech nebo přílivu a odlivu, táhne na kilometry daleko.
Díky přístrojům na družicích a speciálním optickým filtrům lze dotyčné sedimentární anomálie celkem spolehlivě odhalit. Jednou z družic, která to dokáže, je i Landsat 8, provozovaná společně organizacemi NASA a USGS (Geologická služba Spojených Států).
Metodu družicového hledání vraků totiž nedávno rozebral tým evropských odborníků v článku, který vyšel v časopise Journal of Archaeological Science. Vědci zjistili, že lze pro tyto účely využít i veřejně přístupná satelitní data, pořízená družicí Landsat 8. Uvedená studie se týkala vraků na mělčinách, které se nacházejí v hloubkách do 15 metrů.
Robot odoperoval plicní nádor první britské pacientce
Touto pacientkou se stala 27-tiletá Britka Gemma Walker, přičemž složitý nádor na plicích jí odstranil známý robot systému Da Vinci. Gemmě zjistili nádor během těhotenství. Lékaři z Univerzitní Nemocnice Jamese Cooka v Middlesbrough proto museli čekat, až porodí, a teprve potom bylo možno její problém s nádorem řešit.
Nasazení robota se projevilo ve velké přesnosti v odstranění zhoubné rakovinné tkáně, v pečlivém a jemném zašití rány a v následném rychlém zotavení pacientky. Operace byla velmi složitá hlavně kvůli tomu, že nádor v tomto případě těsně přiléhal k plicní tkáni a k hlavní dýchací cestě. Pacientka už před operací skoro nemohla dýchat. Levou plíci bylo dokonce nutno dočasně oddělit od dýchací cesty a po odstranění nádoru znovu přišit.
Bez nasazení robota by to nebylo příliš možné a při lidmi prováděné operaci by pravděpodobně pacientka o svou levou plíci nebo její část přišla. Operatéři by také museli otevřít hrudník v délce 25 centimetrů, což by zotavení pacientky velmi zkomplikovalo.
Robotické“mikrotahače” utáhnou i celé auto
Vědci ze Stanfordské univerzity (konkrétně z pracoviště Biomimetics and Dextrous Manipulation Lab) vyrobili speciální mikroroboty zvané “mikrotahače” (anglicky μTugs/microTugs), které jsou schopny pohybovat předměty, mnohonásobně hmotnými nebo těžkými, než jsou mikroroboty samy.
Nejsilnější z nich, který váží 12 gramů, je schopen utáhnout na skleněném podkladě i předměty, které jsou 2000krát hmotnější než on. Tato situace je analogická tomu, jako kdyby byl člověk schopen pohnout velrybou. Samozřejmě vše také záleží na charakteru povrchu, na kterém se daný pokus odehrává, tj. na příslušném koeficientu smykového nebo valivého tření. Pokud je tažený předmět opatřen koly, je samozřejmě situace ještě lepší.
Nedávno také 6 mikrotahačů o hmotnosti pouhých 100 gramů utáhlo automobil o hmotnosti 1800 kilogramů. Tajemství síly mikrotahačů spočívá v nápodobě patentů přírody - konkrétně u pohybového ústrojí gekonů, píďalek nebo mravenců, které jsou schopny dokonalé kontroly přilnavosti částí těla k podložce. Bez silné přilnavosti k povrchu v okamžiku tahu by byla robotům i jejich síla nebo vnitřní pevnost málo platná.
Gizmodo, MechatronicsFLY, Popular Science, The Verge, Youtube 1, Youtube 2
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.