Těžba na asteroidu: extrémně lákavá a stejně náročná

10. únor 2016

Těžba nerostných surovin z asteroidů se pomalu ale jistě přesouvá z říše sci-fi do reálného světa. Před dvěma měsíci podepsal prezident Barack Obama zákon umožňující občanům USA komerční využití nerostných zdrojů z nebeských těles.

Do tohoto pomalu se rozjíždějícího vlaku se rozhodlo naskočit i Lucembursko. Rádo by se stalo uzlem pro využívání nerostných zdrojů z vesmíru. Plánuje vytvořit mezinárodní právní rámec pro těžbu vesmírných surovin a slíbilo i přímou kapitálovou účast ve společnostech, které se do těžby pustí. Jaké bohatství se ve vesmíru skrývá?

„Nejlepší informace máme ze složení meteoritů, které dopadly na Zemi, ale také z obecné úvahy o formování sluneční soustavy,“ uvedl v Magazínu Leonardo Prokop Hapala z občanského sdružení Kosmoklub.

Tehdy se planety výraznou mírou přeměnily tím, že se přetavily, a všechno těžké kleslo do jádra, včetně většiny kovů. Proto kůra planet zemského typu je ochuzena o většinu věcí, které jsou pro průmysl zajímavé.

Čtěte také

„Kromě vyloženě vzácných platinových prvků je na zemi málo i uhlíku, většina se při utváření planety odpařila. Naproti tomu je v asteroidech uhlíku hodně, asi 70 % jich je tvořeno slepeným prachem s obsahem uhlíku nad 10 %,“ tvrdí odborník.

V krátkodobém horizontu je těžba zajímavá díky platinovým prvkům. „To není jen platina, ale i palladium, rhodium, ruthenium, ty jsou zajímavé jako katalyzátory.“

„Vysoký je také obsah polovodičových prvků. Na Zemi máme dostatek křemíku, ale pro fotočlánky, svítivé diody a optoelektroniku potřebujete galium, arzén, indium a germanium, a například germanium je na zemi extrémně vzácné,“ vysvětlil Hapala.

Asteroidy sice nejsou ochuzené o prvky, o které je ochuzená zemská kůra, ale nemůžeme očekávat, že nalezneme nerostné žíly, dodal expert. Tato skutečnost také komplikuje metody těžby.

Čtěte také

„Jsou dvě strategie těžby. Jednou je dovézt celý kus asteroidu na Zem a tady ho zpracovat. U 20 metrového asteroid by transport stál 1 miliardu dolarů, ale cena vytěžených čistě platinových kovů by byla asi jen 50 milionů dolarů, tedy je zde nepoměr.“

Druhou možností je extrakce cenných prvků přímo ve vesmíru, ta je ale značně technologicky náročnější. „Nemůžeme spoléhat na pomoc gravitace. Jednou z možností je například magneticky separovat některé prvky z prachu rozemleté rudy.“

„Veškeré procesy, které se budou využívat k těžbě ve vesmíru budou muset být vyvinuty z velké části úplně znova. Zatím máme jen hodně rámcové představy, protože nikdo nešel do technických detailů,“ konstatoval Prokop Hapala.

autoři: Tereza Burianová , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.