Thomas Kulidakis: Babišův tah Novičokem na české politické scéně

Návazné vyhoštění tří ruských deklarovaných diplomatů některým politickým skupinám logicky nahrává více, jiným už méně. Při pohledu na reakce jednotlivých politických sil je zřejmé, že rázný postup vůči ruské ambasádě, vůči slovům Ruska o možném původu jedu v České republice, hraje nejvíce do karet Andreji Babišovi.

Šéf hnutí ANO vládne s kabinetem v demisi, jehož plány mohou být prozatím nejvíce po chuti voličům spíše levicovým, sociálně cítícím a těm, kteří si myslí, že občané mají mít větší než menší podíl na výdělcích státu. Politologicky řečeno lidem, kteří vítají paternalistickou úlohu státu.

Těmto preferencím tedy odpovídají prozatímní spanilé jízdy vlády v demisi, která kam přijede, tam slibuje investice a peníze. A když nikam nejede, alespoň z centra slibuje vyšší důchody, nižší daně, zrušení karenční doby, investice do infrastruktury, levnější jízdné pro dospívající a seniory.

Pokud by tedy zkrachovalo jednání o koaliční vládě se sociálními demokraty s podporu komunistů, měl by Andrej Babiš v případných předčasných volbách více než nabito na levicové voliče. Lákadel jim připravil více než dost.

Ruské velvyslanectví v Praze |foto: Wikimapia

Nalákat voliče pravicové

Pokud by ale v předčasných, nebo klidně i budoucích pravidelných volbách Andrej Babiš skutečně chtěl vyhrát natolik, aby se mu splnil sen o pohodlném jednobarevném nebo převážně jednobarevném většinovém vládnutí, levicoví voliči nestačí.

Potřebuje nalákat také voliče pravicové, liberální, městské, a také ty, kteří s nelibostí vzpomínají na pořádky před rokem 1989. A pro ty jako libá hudba musí znít Babišův deklarovaný příklon k Evropské unii a také euroatlantické vazbě. Neboli potvrzení, že i čtvrt století po revoluci směřuje tam, kam jsme podle mnohých vždy patřili – na Západ.

A jestliže v oblasti Evropské unie zatím došlo spíše na slova než činy, vyhoštění ruských diplomatů je konkrétní a hmatatelný krok, za který se mohou i pravicoví, liberální a zároveň prozápadní voliči postavit. A mohou se s ním ztotožnit.

Navíc doprovodné vášnivé nesouhlasné projevy SPD a komunistů mohou oprávněně budit dojem konkrétního postupu proti extrémním a populistickým proudům v české politice. Jedná se také o do určité míry štěpnou kauzu premiéra v demisi s prezidentem Zemanem, což by opět mohlo libě znít antizemanovskému proudu.

Thomas Kulidakis|foto: Khalil Baalbaki

Pokud to tak půjde dál, a Andrej Babiš spolu se svým hnutím ANO bude dál chytře hrát šachovou partii s veřejným míněním, nebude se co divit, že řada voličů bude ochotná odpustit i kauzu Čapí hnízdo, i líbivý populismus samotného hnutí ANO a říci si třeba něco ve stylu: "Hle, to je ale prozápadní a proevropský premiér." A pak teprve uvidíme, pokud to tak půjde dál, jaké to je, řídit stát jako firmu.