Tibet jako kolébka evoluce chladnomilných zvířat
Objev nového druhu pravěké lišky posílil teorii "Ven z Tibetu". Podle ní Tibetská plošina v minulosti sloužila jako tréninkový tábor pro předky některých zvířat doby ledové.
Tibetské náhorní plošině se někdy přezdívá "třetí pól", protože ačkoli leží v nižší zeměpisné šířce, její vysokohorský zmrzlý terén připomíná Arktidu či Antarktidu. Také zdejší zvířata sdílejí s těmi arktickými řadu adaptací na chlad - ať už je to dlouhá hustá srst jaků nebo strava šelem, kterou tvoří pouze maso. Výhradním arktickým masožravcem je i liška polární (Vulpes lagopus) - druh, o kterém se soudilo, že vznikl v Evropě před asi 2,6 miliony lety. Nově nalezené fosilie z Tibetské plošiny však naznačují, že polární lišky mohou mít svůj původ právě zde.
Jejich objeviteli jsou vědci z americko-čínského týmu, který provádí vykopávky v Zanda Basin v jižním Tibetu. Mezi kostmi srstnatých nosorožců, tříprstých koní, sněžných levhartů a další více než dvacítky savců našli v nadmořské výšce přes 4700 metrů také čelisti a zuby, které nesporně patřily liškám. Jejich morfologie se však neshodovala s žádným dosud známým druhem. Podle vědců tak reprezentují zcela nový druh, který dostal latinské jméno Vulpes qiuzhudingi. Uspořádání jeho chrupu naznačuje, že šlo o šelmu, která se stejně jako současná liška polární, živila výhradně masem. Nově popsaná pravěká liška z Tibetu je vůbec první liškou podobnou lišce polární, jaká byla objevena mimo Arktidu. Stáří fosilií se pohybuje mezi 3,6 a 5,1 miliony let, což je o 3 až 4 miliony let více než dosavadní nejstarší nálezy. Vědci se proto domnívají, že předchůdce polárních lišek pochází z Tibetu.
A nejen on. Fosilní nálezy z Tibetské plošiny podle nich naznačují, že své kořeny zde mají i další zvířata adaptovaná na chlad, která zažila rozmach v době ledové. Obvykle se soudí, že se vyvinula v arktické tundře nebo chladných stepích. Nyní se však nabízí alternativní hypotéza, které vědci, analogicky k teorii Out of Africa, říkají Out of Tibet čili Ven z Tibetu. Podle ní Tibetská plošina kdysi posloužila jako tréninkový tábor, v němž se některé druhy adaptovaly na chlad a připravily se tak na příchod doby ledové před 2,5 miliony let. S nástupem chladného klimatu se pak mohly rychle rozšířit do další částí světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
