Tomáš Sedláček: Regály plné zboží nás stresují, přitom našim babičkám stačil jeden krém na ruce

23. srpen 2016

Kolik košil potřebuje člověk a kolik je například potřeba mít šampónů? Žijeme ve společnosti hojnosti, která s sebou nese řadu otázek. Stále více lidí se přiklání k životu bez odpadů a propaguje neobklopování se věcmi jako životní styl. Jedním z propagátorů této myšlenky je i ekonom Tomáš Sedláček. Jak bude podle něj vypadat Česko v roce 2036?


Člověk je bytost s instinkty z doby kamenné, s institucemi a světonázorem z doby středověku a v současnosti je to bytost, která je obdařena téměř božskými technologiemi. A to je paradox lidské bytosti. Teď potřebujeme projít další změnou a zvyknout si, že svět, který jsme si přáli, se uskutečnil.ekonom Tomáš Sedláček

Dokonalá facka na náš životní styl

„Moje babička, co se týče odpadu, měla jednou za týden plný takový ten pytlík od mléka, jak dřív býval. To byly její odpadky. Jinak cokoli z kuchyně šlo na kompost nebo zvířatům. To bylo moje dětství,“ zaznělo na konferenci Zero Waste z úst Tomáše Hajzlera, zakladatele nakladatelství Peoplecomm a propagátor nulového odpadu. Jak řekl: „Začal jsem studovat a začal ten život trošku přerovnávat. A žít bez odpadu – je to šíleně snadný a radostný a nechápu, proč nám to trvalo tak dlouho a proč se musíme propracovávat k tomu, co nás ta babička naučila a proč nás v tom nejede víc.

Na konferenci o nulovém odpadu Zero Waste vystoupil i host pořadu Cestopis hodnot, ekonom Tomáš Sedláček. V rozhovoru s Markem Kuchaříkem říká: „Zaujalo mě to, že tito lidé nepotřebují osm košil, ale mají jednu. V šatnách, kde máme – včetně mě – stovky kusů oblečení, oni mají pět. Většina těch věcí nám stejně jen zabírá čas.“

Steakové maso se kdysi házelo psům

Podle Sedláčka je hromadění věcí logická záležitost a dopad vývoje lidstva. „V momentě, kdy se člověku podařilo dostat na vrchol potravinového řetězce – a tam se dostal pomocí neskutečné agresivity, kreativity a arogance, stejně tak podvrhů na sobě i přírodě – nicméně se dostal do situace, kdy už není ničím ohrožen, ale pořád má tendenci shromažďovat věci, byť už ho nic neohrožuje.“

Překvapivě se Sedláček odvolává v otázce redukce odpadu i k Novému zákonu: „Je tam mnoho věcí, které dnes už nedávají smysl nebo jsou těžko pochopitelné. Ale jsou tam věci překvapivě aktuální. Třeba když Ježíš Kristus hovoří ke svým následovníkům a říká – nedělejte si s tím starosti - s tím, co budete jíst, protože i příroda se o sebe dokáže jakýmsi způsobem postarat. A nedělejte si starosti s tím, co si na sebe vezmete; když se o to budete strachovat, tak budete mít akorát šedivé vlasy. No a dnes paradoxně si dělá společnost také starosti s tím, co bude jíst, ale už ne kvůli tomu, že nemá co jíst, ale proto, že toho má hrozně moc,“ říká Sedláček.

bez obalu zero waste

Vysvětluje, že produkujeme zejména odpad a jen malá část z toho je skutečně to, co nakonec sníme. Stejně tak mluví o tom, jak se doba změnila: „Steakové maso, které je dnes nejdražší, to se kdysi házelo psům. Protože jeho energetická hodnota je nízká."

Co dalšího vedlo Tomáše Sedláčka k jeho postojům? A skutečně je dodržuje? To zjistíte při poslechu celého pořadu Cestopis hodnot.

autor: mrk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.