Tradiční český kapr i naše slavné rybníkářství je import z Asie
Zbrusu novou expozici mapující vše, co se týče tuzemského rybníkářství a jeho dějin, otevřelo Národní zemědělské muzeum. Expozice je impozantní, interaktivní a poutavá, plná autentických zvuků zvířat a vodního ptactva. O historii oboru hovořil ředitel pražské pobočky Národního zemědělského muzea Jiří Houdek, vystudovaný rybníkář.
„Skutečný vznik rybníkářství na českém území může jít až do doby Karla IV.,“ uvedl odborník. „Největší rozvoj ale nastal až v 15. století, kdy zejména šlechtické rody začaly intenzivně využívat své zemědělské plochy a přetvářet je na rybníky.“
Motivací byla nejen snaha chovat ryby, ale i ochrana před povodněmi, dodal Houdek.
Za vzestupem chovu kapra v tomto období stojí především poznatky klášterů, které první začaly s přeměnou zemědělských ploch na rybníky a s chovem ryb.
„Podle dochovaných zpráv kláštery převezly ryby i metody chovu z Asie. Přesně se neví ze které lokality, ale tam čerpali své zkušenosti s chovem,“ tvrdí ředitel.
Kapři se nejprve chovali volným způsobem. „Do váhy dvou kil rostli i šest let. Pak se začali přikrmovat, a zjistilo se, že lze kapra přikrmovat podobně jako vepře. Z toho pak vzešla tradice kvalitního kapřího masa z českých zemí, která se dochovala až dodnes.“
V době největšího rozmachu je rybníkářství spojeno s rodem Rožmberků a se známým staviteli rybníků jako byli Ruthart z Malešova, Štěpánek Netolický a z nich nejznámější, Jakub Krčín z Jelčan.
Proč ale rybníkářství vzkvétalo právě v jižních Čechách? „Myslím, že to je proto, že oblast byla tradičně majetkem šlechticů, kteří se soustředili vždy na zemědělství, a k němu patří využívání zemědělských ploch, což je i rybniční hospodářství,“ vysvětlil Houdek.
„A také protože jsou jižní Čechy rovinatý terén, který je velmi často zasahován povodněmi, a to je druhý dopad rybnikářství, který docenili všichni, kdo na území později žili a spravovali ho: že rybníky chrání území před povodněmi.“
Změnilo se vůbec rybnikářství v průběhu staletí? „Největší změnou moderního rybářství je využití poznatků u oblasti chemie, krmiv i techniky, ale vlastně tak moc se nezměnilo: pořád se pracuje v prostředí rybníků, vody a celá řada postupů zůstala zachována.“
„Například výlovy rybníků se s malými obměnami dělají stejně jako před těmi 400 lety,“ připomněl dlouhou tradici českého rybníkářství Jiří Houdek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
