Tygři a lidé mohou koexistovat

4. září 2012
Monitor

Tygři z nepálského parku Chitwan se stali víceméně nočními zvířaty. Díky tomu podle vědců dlouhodobě přežívají po boku místních lidí.

Lidská činnost už přivedla na pokraj vyhynutí mnoho velkých šelem. Obecně se předpokládá, že tato zvířata s lidmi nemohou koexistovat na stejném území. V zájmu zachování ohrožených druhů se tak vědci a ochranáři snaží šelmy a místní obyvatele co nejvíce prostorově oddělit. V přelidněném světě to však bude čím dál obtížnější a lidé začínají hledat alternativy. Kupodivu se zdá, že některé šelmy jim v tom nevědomky vycházejí vstříc.

Neil Carter z Michiganské státní univerzity a jeho kolegové strávili dva roky (2010 a 2011) tím, že kamerami monitorovali pohyb lidí a tygrů v nepálském Národním parku Chitwan. Na jeho území žije asi 121 tygrů, lidé bydlí na hranicích, ale jsou závislí na zdrojích parku a pravidelně do něj vstupují. Kamerové záznamy ukázaly, že tygři, místní lidé i ozbrojené patroly, které tygry chrání před pytláky, využívají stejné cesty a stezky. Soužití velkého počtu lidí a tygrů je nicméně velmi úspěšné.

Tygři tradičně loví, páří se i sledují své teritorium ve dne i za noci. V národním parku Chitwan však své aktivity posunuli do nočních hodin, během nichž obyvatelé Nepálu do pralesů obvykle nevstupují. Podle vědců je to spolu s hojností kořisti a nízkou mírou pytláctví důvodem, proč se navzdory velké lidské populaci tygrům v parku Chitwan dlouhodobě daří.

Zdroj: PNAS, Michigan State University

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.