Umělá inteligence je ropa 21. století. Bát se jí ale nemusíme, věří kybernetik
Pokud skutečně stvoříme umělou inteligenci, vyhubí nás, nedělejme to. Tak opakovaně apeluje jeden z nejuznávanějších vědců současnosti Stephen Hawking a není sám. Máme se skutečně umělé inteligence bát? Hostem Magazínu Leonardo byl vedoucí Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Michal Pěchouček.
„Jsem tu proto, abych vám řekl, se umělé inteligence se bát nemusíte,“ vzkázal nejen posluchačům expert.
Umělá inteligence, kterou dnes vidíme kolem sebe na internetu a v chytrých telefonech, hodinkách a automobilech. je tzv. specializovaná neboli slabá umělá inteligence. „Ta umí replikovat, napodobovat i zlepšovat tři aspekty lidského chování: vnímání, uvažování a rozhodování.“
Pak je druhá, obecná inteligence, která má úplně jiný cíl: všechny tyto specializované a slabé inteligence spojit dohromady a vytvořit umělého člověka.
„Když lidé jako Stephen Hawking nebo Elon Musk bijí na poplach, tak bijí neopodstatněně.“
„Jako vědec jsem skeptik, co se týče této silné umělé inteligence... Všichni víme, že mozek patří mezi nejméně probádané součásti našeho těla, takže si nemyslím, že nás umělá inteligence zahubí tím, že by nás dokázala intelektuálně překonat.“
Umělá inteligence ale přesto představuje hrozbu. „Z úplně jiného důvodu. Mění způsob, jak žijeme a pracujeme. Postup nahrazování lidské práce robotikou bude bezprecendentní.“
„Umělá inteligence je ropa 21. století. Zefektivňuje lidskou práci a bude to dělat do té míry, že bude lidskou práci nahrazovat.“
Mnozí si pod nástupem Průmyslu 4.0 představují, že místo nás budou pracovat roboti. „Ale mnohem větší hrozbou je nahrazování kancelářské práce umělou inteligencí... Administrativní práce je více než té manuální, spousta lidí pracuje v korporacích, vládních úřadech, administrativě a správě.“
„Ty nejpesimističtější, nebo jestli chcete nejoptimističtější scénáře říkají, že do 20 let zmizí dvě miliardy pracovních míst. Je-li tomu opravdu tak, čeká nás celospolečenská změna, která bude ohromná. V ohrožení jsou práce v bankovnictví, pojišťovnictví, manažerská práce ve státní sféře i v korporacích.“
„Míra, do které roboti mohou převzít ještě víc práce není tak dramatická. Dnes roboti spoustu práce už vlastní. Masivní ale bude převzetí práce v oblasti řízení automobilů, vlaků, autobusů a strojů. Jen ve Spojených státech jde o více než 4 miliony míst, které se týkají řízení. Ty všechny půjdou pryč.“
Jak rychlá bude tato změna? „Když se někdo zeptá, tak jediná správná odpověď je, že rychlejší, než si myslíme.“
„Brzdit tento proces je nesmysl... Prostě používáme to, co je efektivnější a vytváří větší přidanou hodnotu. Bránění se vývoji bude pouze zdrojem velkých ekonomických problémů. Kdyby se celý svět dohodl, že bude regulovat nástup umělé inteligence, tak se možná dá něco řešit, ale to se nestane nikdy,“ shrnul vyhlídky na robotické zítřky Michal Pěchouček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
