Ústecká chemička spustila slavnostně provoz na výrobu hydroxidů. Investovala do něj 2 miliardy

„Tady je sodná sůl, tedy kuchyňská sůl, kterou máte všichni doma. Sem ji přivezeme a protočíme tady nějakých 65 tisíc tun soli ročně,“ popisuje výrobní ředitel Spolchemie Jan Dlouhý počátek výroby hydroxidu draselného a sodného na nové membránové elektrolýze.

„Je to jediná technologie v Evropě a v Asii, která tohle vyrábí najednou. Obvykle jsou to dvě separátní elektrolýzy. Je to první, klíčová technologie celé výroby. Ta kdyby nefungovala, tak nefunguje celý spolek,“ vysvětluje unikátnost nové technologie generální ředitel ústecké Spolchemie Daniel Tamchyna.

Chemička musela dosavadní amalgámovou elektrolýzu modernizovat. Od příštího roku se totiž v Evropské unii nesmí vyrábět hydroxidy pomocí rtuti. Kvůli tomu také čeká prostor po bývalé elektrolýze sanace. První práce už má Spolchemie hotové.

Ústecká chemička spustila slavnostně provoz na výrobu hydroxidů. Investovala do něj 2 miliardy |foto: Jan Pácha

„Celý ten podzemní prostor je už dnes obehnán takzvanou podzemní těsnící stěnou do hloubky 18 až 22 metrů na nepropustné podloží tak, aby ta rtuť nemohla migrovat k povrchovým vodám, jako je Labe nebo Bílina. Objekty budou zdemolovány, zdivo podrceno a uloženo do takzvaného eco containmentu, což je vlastně jakýsi sarkofág,“ vysvětluje výrobní ředitel Jan Dlouhý.

Vedle šetrnější výroby hydroxidů, které mají následně další uplatnění například v textilním průmyslu a najdeme je i v tabletách do myčky nebo v mýdlech a barvách, se i snížilo množství spotřebované elektřiny pro jejich výrobu.

„V porovnání s tou amalgámovou elektrolýzou ta spotřeba elektřiny je zde zhruba 50procentní,“ doplňuje Jan Dlouhý.

I tak má ústecká chemička větší spotřebu než celé krajské město dohromady.