Úsvit francouzského vinařství
Počátky pěstování révy a výroby vína ve Francii – světové baště vinařství - halilo tajemství. Teď je konečně jasno.
Francouzské vinařství se vyšvihlo na výsluní ve 12. století poté, co mniši v burgundských cisterciáckých klášterech došli metodou pokusů a omylů ke správnému závěru, že pro jejich kraj se nejlépe hodí vinná réva odrůd chardonnay a rulandské modré.
Jak se ale dostala vinná réva do Francie? To zůstávalo pro badatele donedávna záhadou. O obrat se postaral francouzsko-americký tým vedený Patrickem McGovernem z University of Pennsylvania objevem z jihofrancouzské archeologické lokality Lattara. Toto přístavní město znali historici z mnoha písemných antických pramenů, ale na jeho zbytky narazili archeologové teprve v roce 1963. Lattara opevněná mohutnými hradbami byla kolem roku 500 př.n.l. významným středomořským obchodním centrem.
Nedávný výzkum domu v kupecké čtvrti Lattary odhalil skladiště antických amfor. Podle tvaru archeologové určili, že nádoby byly dovezeny do Lattary z etruského města Cisry, dnešního Cerveteri ve střední Itálii proslulého rozsáhlou etruskou nekropolí. Tři amfory zůstaly nenarušené a analýza usazenin z jejich dna prozradila, co se v těchto nádobách do Lattary z etruské Cisry dováželo.
Jak referuje McGovernův tým ve stati otištěné prestižním vědeckým časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences, usazeniny z lattarských amfor obsahovaly kyselinu vinnou a zbytky pryskyřic z jehličnanů. Zároveň byla v sedimentu prokázána přítomnost zbytků rozmarýnu lékařského, bazalky pravé a mateřídoušky obecné. Kyselina vinná je neklamným důkazem, že v amforách bylo uloženo víno. Přítomnost pryskyřice a bylin dokládá etruskou provenienci tohoto vína.
Obyvatelé Lattary měli víno zjevně v oblibě a neváhali je kupovat prostřednictvím obchodníků ze zámoří. Jak ale dokládají další lattarské nálezy, nebyli zdaleka odkázáni jen na import. Poblíž skladiště amfor se už dříve podařilo odkrýt opracovaný kus vápence, jehož účel zůstával dlouho nejasný. Nové analýzy prokázaly i na tomto kameni přítomnost kyseliny vinné. McGovern a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že jde o část lisu na víno pocházejícího z doby kolem roku 425 př.n.l.. Vědci vyloučili, že by se kámen používal k lisování olivového oleje. Zbytky oliv jsou v Lattaře nalézány jen vzácně. Poblíž starého lisu se však podařilo objevit semínka z vinných hroznů a dokonce i části slupek z bobulí. Vědcům se tak dostaly do rukou nejstarší známé důkazy o výrobě vína na území Francie.
Počátky francouzského vinařství tím dostávají jasnější kontury. Zpočátku si elita místních Galů pochutnávala na importovaných vínech z dnešní Itálie. Dovoz byl ale drahý a nestačil uspokojit rostoucí poptávku. Proto byla záhy na jih Francie dovezena kompletní vinařská technologie od pěstování vinné révy až po výrobu vín.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
